BONYUNIA MINOR N. E. Br.

Syn.: Bonyunia cinchonoides Gleason et Standl.
Čeleď: Loganiaceae R. Br. ex Martius – štítulovité

Bonyunia minor

Rozšíření: Endemit Guyanské vysočiny, byl popsán z Guyany (Kotinga Valley), vyskytuje se i v jižní Venezuele a v nejsevernější oblasti Brazílie, údaje z východní Kolumbie se zřejmě týkají jiných druhů rodu.

Ekologie: Roste v křovité savaně, v lesních lemech, i na svazích tepui, společně například s druhy Euphronia guianensis nebo Palicourea rigida, v nadmořských výškách zhruba od 400 až do 1400 m.

Bonyunia minor

Popis: Keř nebo malý strom, 2–10 m vysoký. Listy jsou krátce řapíkaté, tvarově poměrně variabilní, většinou vejčité, (10–)32–84 mm dlouhé a (8–)33–45 mm široké, na bázi klínovité, zaokrouhlené nebo až srdčité, celokrajné, na vrcholu špičaté nebo tupé, kožovité, lysé. Květenství je 15–60 mm dlouhé, květy jsou 5četné; listeny jsou listům podobné, řapíkaté, kopisťovité, obvejčité nebo vejčité, 5–17 mm dlouhé a 1,5–15 mm široké; kalich je zvonkovitý, 2–3,5 mm dlouhý, lysý, s kališními cípy trojúhelníkovitými, kratšími než kališní trubka; koruna je 11–17 mm dlouhá, bělavá, postupně tmavne, přechází do růžové až fialové, cípy jsou 4–8 mm dlouhé. Plodem je elipsoidní až obvejcovitá tobolka, 15–24 mm dlouhá; semena jsou dvoukřídlá.

Poznámka: Rod Bonyunia zahrnuje 10 druhů, všechny se vyskytují na severu Jižní Ameriky, v povodí Amazonky a horního Orinoka. Byl pojmenován na paměť guyanského lékaře George Reginalda Bonyuna (asi 1811–53).

Bonyunia minor
Bonyunia minor
Bonyunia minor

Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 21. 1. 2016 (Venezuela, Parque Nacional Canaima, Kuravaina Tepui).