Syn.: Ophrys ovata L., Bifolium ovatum (L.) Nieuwl., Epipactis ovata (L.) Cranz, Helleborine ovata F. W. Schmidt, Neottia ovata (L.) Bluff et Fingerhuth
Česká jména: dvojilístek (Hájek 1562), protáhlička vejčitá (Presl 1846), protahlička vejčitá (Opiz 1852), dvoják vejčitý (Sloboda 1852), bradáček vejčitý (Čelakovský 1879, Polívka 1912, Dostál 1989, Kubát 2002)
Čeleď: Orchidaceae – vstavačovité
Rozšíření: Eurasijský druh, v Evropě chybí jen v severní Skandinávii a nejjižnější stálezelené zóně, v Asii jeho výskyt sahá až do západní Sibiře a přes Kavkaz do Himálaje. Druhotně byl zaznamenán v kanadském Ontariu.
Ekologie: Náš nejběžnější zástupce vstavačovitých, roste ve světlých lesích, vlhkých hájích, lesních lemech i na otevřených loukách, v pásmu od nížin až do hor. Kvete od května do července.
Popis: Vytrvalá bylina, 20–60 cm vysoká. Lodyha je přímá, listy jsou široce vejčité, 4–13 cm dlouhé, vyrůstají v dolní třetině lodyhy, jsou skoro vstřícné. Květenství je terminální, hroznovité, 7–20 cm dlouhé, 14–65květé, květy jsou žlutozelené, občas hnědonachově naběhlé. Plodem je tobolka.
Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu je bradáček vejčitý označen jako vzácnější druh, který vyžaduje další pozornost (C4a) a mezinárodně chráněn úmluvou CITES.
Poznámka: Jedná se o jednu z autotrofních orchidejí, ke své výživě tedy dospělý jedinec nepotřebuje přítomnost houbových hyf v podzemních orgánech.
Fotografovali Ladislav Kovář, od 17. 5. do 14. 6. 2003 (Česko, Morava, Hostýnské vrchy, Pod Kozincem a Bílé Karpaty, Čertoryje a Porážky); Věra Svobodová, dne 4. 6. 2019 (Bílé Karpaty, Porážky).