Syn.: Pyrus argyrophylla Diap.
Česká jména: hrušeň vrbolistá (Mareček 1999)
Čeleď: Rosaceae – růžovité
Rozšíření: Druh Kavkazu, vyskytuje se v Předkavkazsku i Zakavkazsku, svým areálem zasahuje až do Turecka.
Ekologie: Roste na kamenitých lesnatých a křovinatých svazích, v lesních lemech i ve stepi, v nadmořských výškách od 300 až do 1800 m. Kvete v dubnu.
Popis: Opadavý strom dosahující výšky 8–10 m, s korunou širokou, větvemi s kolci a letorosty pavučinatě chlupatými. Listy jsou krátce řapíkaté, tvarově variabilní, obvykle úzce kopinaté, 6–9 cm dlouhé a 0,5–1 cm široké, někdy i kopinaté, 3–6 cm dlouhé a 1–2 cm široké, na bázi klínovité, celokrajné nebo i zubaté, na vrcholu špičaté, šedobíle chlupaté, někdy olysalé. Květenstvím je chocholík; kališní lístky jsou úzce kopinaté, chlupaté, korunní lístky jsou vejčité, 10–13 mm dlouhé a 5–7 mm široké, nehetnaté, bílé. Plodem je kulovitá až hruškovitá malvice na krátké stopce, 15–20 mm dlouhá a 12–18 mm široká, jemně chlupatá, v době zralosti olysalá, sladká.
Ohrožení a ochrana: Červený seznam IUCN (1998) řadí tuto hrušeň k druhům potenciálně ohroženým (NT).
Využití: Bývá pěstována především jako okrasná dřevina (zvláště v kultivaru Pyrus salicifolia ʻPendulaʼ), v aridních oblastech však měla značný význam i při vzniku nových odrůd kulturních hrušní. Používala se také jako podnož pro roubování.
Fotografováno dne 6. 10. 2018 (Česko, Dendrologická zahrada Průhonice).