Česká jména: kysala (Presl 1846), begónie, kysala (Mareček 1994)
Čeleď: Begoniaceae C. Agardh – kysalovité
Rozšíření: Endemit malého území na severu ostrova Luzon na Filipínách. Vyskytuje se v horském masivu Cordillera Central, zřejmě jen v provincii Ifugao v širším okolí města Banaue.
Ekologie: Litofyt, roste na přistíněných skalních teráskách a ve štěrbinách skal pod korunami horského subtropického lesa. Lokality leží v nadmořské výšce 1000–1500 m.
Popis: Vytrvalá jednodomá bylina; oddenek je dužnatý, tenký, plazivý. Listy jsou střídavé; řapík je až 30 cm dlouhý, vetknutý do hlubokého výkroje čepele, v mládí s dlouhými hnědými chlupy, později olysává; čepel je téměř symetrická, okrouhlá až slabě ledvinitá, až 15 cm dlouhá a 17 cm široká, tlustá, kožovitá, zelená, jen zřídka s barevnou kresbou, se 7–9 dlanitými hlavními žilkami, na líci lysá, na rubu v mládí s řídkými dlouhými chlupy, na bázi s úzkým, až 4 cm hlubokým výkrojem, celokrajná nebo na okraji zvlněná, v mládí hnědě štětinatě brvitá. Květenství je přímé, nejvýš 20 cm dlouhé, chudokvěté; stopky květů jsou nejvýš 10 mm dlouhé; samčí květy mají 2 bílé kališní lístky eliptické až široce eliptické, asi 12 mm dlouhé, korunní lístky kratší a užší, obkopinaté, asi 10 mm dlouhé; tyčinek je asi 20, nitky jsou asi 1 mm dlouhé; samičí květy mají květní obaly velmi podobné samčím, semeník je spodní, s 3 křídly rozšiřujícími se k vrcholu, blizny jsou 3, spirálně stočené. Plody jsou křídlaté tobolky.
Poznámka: Druh byl sice popsán již v roce 1915, avšak stále o něm není příliš mnoho informací.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 22. 2. 2020 (Filipíny, Luzon, Batad).
Poděkování patří prof. Rosario Rivera Rubite (Manila), která ochotně identifikovala rostliny na našich fotografiích.