Syn.: Poinciana pulcherrima L., Caesalpinia pulcherrima var. flava Bailey et Rehder, Poinciana bijuga Lour., Poinciana bijuga Burm. f., Poinciana pulcherrima L.
Česká jména: drahnooud nejozdobnější (Presl 1846), sapan (Mareček 1994)
Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité
Rozšíření: Původ druhu je nejasný, již v minulosti se rozšířil do všech tropických oblastí, kde často i zplaňuje. Pravděpodobně pochází z Antil a tropické Ameriky.
Ekologie: Roste v plném slunci, v propustných humózních půdách, dobře snáší přísušek, je mírně tolerantní k zasoleným půdám. Pokud mrazíky poškodí nadzemní části, znovu obrazí z kořenového systému.
Popis: V tropických oblastech rychle rostoucí řídký keř, který dosahuje výšky až 3 m. Výjimečně dorůstá až do velikosti stromu s řídkou korunou o výšce až 6 m. Listy jsou střídavé, dvakrát sudozpeřené, dlouhé 20–40 cm, tvoří je 3–10 párů listů nesoucích vždy 6–10 párů lístků dlouhých 1,5 cm–2,5 cm a širokých 1–1,5 cm. Větve, stonky a řapíky jsou řídce porostlé ostrými trny. Květy vyrůstají ve vzpřímených koncových hroznech až 40 cm dlouhých, jsou dlouze stopkaté, pětičetné, většinou zářivě červené, často s oranžovým nebo žlutým lemem, mají průměr asi 6 cm, kališní lístky kopinaté, hladké, korunní plátky s bohatě zvlněnými okraji, horní plátek je podélně svinutý. Deset jasně červených tyčinek a čnělka jsou až 10 cm dlouhé a ohnuté vzhůru. Plodem je plochý lusk 6–12 cm dlouhý, ve zralosti černohnědý, pukající ve dvě části, obsahující malá hnědá semena.
Využití: V tropech je to jedna z nejčastěji pěstovaných zahradních rostlin. Dá se dobře tvarovat, využívá se k výsadbě do skupin i na volné živé ploty, efektní květy kvetou téměř celý rok. Pěstují se i odrůdy se žlutými, růžovými a tmavě červenými květy. Je oblíbená i v subtropech a jako jednoletá nebo pokojová rostlina se pěstuje i v mírném pásmu.
Rostlina je mírně jedovatá. V lidovém léčitelství se využívají odvary jako projímadlo a ke snížení horečky, výtažky ze semen k léčení kašle. Výtažek z kořene působí jako abortivum.
Poznámka: Rodové jméno keř nese na počest italského botanika A. Cesalpina.
Fotografovali Věra Svobodová, dne 23. 11. 2010 (Réunion, Saint Gilles les Bains); Karel Bergmann, v říjnu 2008 (Mexiko, Jalisco, Puerto Vallarta).