V Lužických horách, na svahu Černého vrchu se nachází přírodní památka Líska známá především neobvykle bohatým porostem měsíčnice vytrvalé (Lunaria rediviva).
Již v roce 1930 rozhodl tehdejší majitel panství Oldřich Ferdinand Kinský o zřízení rezervace k zachování a ochraně suťového lesa, javorové bučiny se souvislým porostem ohrožené měsíčnice vytrvalé. V současnosti má lokalita statut přírodní památky. Leží asi 1,5 km severovýchodně od stejnojmenné osady (okres Děčín – mapa), v nadmořské výšce kolem 631 m, její výměra je 6,33 hektaru.
Má charakter široce otevřeného údolí s prameništi a chladným údolním klimatem. Převažují zde čedičové sutě a tufy místně překryté svahovými hlínami. Většinu území porůstají javorové bučiny, jeden z typů přirozených porostů Lužických hor. V stromovém patře převažují buk lesní (Fagus sylvatica) a javor klen (Acer pseudoplatanus), v příměsi se vyskytují jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a lípa srdčitá (Tilia cordata). V bylinném patře zcela převažuje měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), najdeme zde ale i další rostliny typické pro suťové lesy – kyčelnici devítilistou (Dentaria enneaphyllos), dymnivku dutou (Corydalis cava) nebo bažanku vytrvalou (Mercurialis perennis) a kyčelnici cibulkonosnou (Dentaria bulbifera). Na méně kamenitých půdách se vyskytuje ohrožená lilie zlatohlavá (Lilium martagon) a ohrožený árón plamatý (Arum maculatum). Na prameništní polohy je vázán hojný výskyt devětsilu bílého (Petasites albus) a mokrýše vstřícnolistého (Chrysosplenium oppositifolium).
V době květu měsíčnice, zhruba od poloviny května do začátku června, bývá stráň pokrytá souvislým kobercem nafialovělých květů, které velmi silně voní. Po odkvětu zdobí stráň charakteristické stříbřitě bílé penízkové plody. Od roku 1999 je lokalita oplocena, aby byl porost měsíčnice chráněn proti spásání zvěří.
Z bezobratlých živočichů zde žije 28 druhů měkkýšů a 6 druhů stejnonožců. Vyskytuje se zde drobný plž Clausillia bidentata, jeden z mála atlantických prvků zasahující areálem svého rozšíření až na naše území. Na vlhkých a světlejších místech se zdržuje silně ohrožená ještěrka živorodá (Zootoca vivipara).
Fotografováno dne 21. 5. 2011.