Česká jména: žlutokap (Presl 1846, Mareček 2001)
Čeleď: Asphodelaceae – kopíčkovité
Rozšíření: Druh je původní v jihovýchodní Austrálii (Victoria, New South Wales, South Australia) a na Tasmánii a patří k nejznámějším a nejčastěji pěstovaným druhům tohoto rodu.
Ekologie: Roste jako podrost řídkých tvrdolistých lesů a ve vřesovištích, obvykle v rozptýlených koloniích. Je častý na chudých písčitých půdách nebo na skalnatých svazích, od pobřeží moře po nadmořskou výšku 1200 m. Vyskytuje v oblastech s průměrnými ročními srážkami vyššími než 250 mm, je nejhojnější v místech, kde roční srážky přesahují 500 mm. Roste v oblastech s občasnými lesními požáry, které nejen přežívá, ale požáry stimulují růst nového olistění a bohaté kvetení druhu. Kvete většinou od července do prosince.
Popis: Stálezelená vytrvalá rostlina, vzhledem připomínající malou palmu. Kmen je často větvený (v důsledku poškození vrcholu např. požárem), dorůstá do výšky až 3 m. Růst je velmi pomalý, 1–3 cm za rok, soudí se, že se rostliny mohou dožít až 300 let. Povrch kmene je drsný a často zčernalý následkem přežitých požárů. Listy jsou čárkovité, kožovité, na průřezu čtvercovité až kosočtvercovité, 1,2–3 × 1–2,2 mm, jsou uspořádané do těsné spirály, spodní listy postupně odumírají (životnost listu je 2–3 roky) nebo jsou zničeny požárem, zelené listy jsou pouze na vrcholu kmene. Mladé listy jsou vzpřímené, časem se ohýbají dolů a visí kolem kmene. Žlázy u báze listů vylučují pryskyřici. Květenstvím je klas 1,1–1,8(–2,5) m dlouhý, 5–8 cm v průměru, na stvolu až 0,5 m dlouhém. Jen po požáru je hnědý hrot květenství hustě pokrytý květy, jinak jsou květy jen řídce rozloženy. Drobné květy mají 6 tyčinek, bílou až krémovou barvu, obsahují množství nektaru. Plodem jsou tobolky s několika černými semeny.
Záměny: Podobná je především Xanthorrhoea preissii s tužšími listy, nativní v jihozápadní Austrálii, je významnou složkou společenstev řídkých eukalyptových lesů a křovisek. Dokud mladá rostlina ještě nemá nadzemní kmen, může být zaměněna s druhy, které kmen nevytvářejí (Xanthorrhoea minor, Xanthorrhoea arenaria, Xanthorrhoea bracteata).
Využití: Pro původní obyvatele byly rostliny tohoto rodu velmi důležité. Některé části konzumovali, z květenství namočených do vody vyluhováním nektaru připravovali osvěžující nápoj. Z květních stvolů vyráběli oštěpy, roztavenou pryskyřicí lepili hroty na dřevěná kopí. Pryskyřice byla později používána jako lak na dřevo i jako lepidlo.
V současnosti se vysazují rostliny v zahradách, parcích nebo kontejnerech jako atraktivní solitery, ale trvá mnoho let, než se vypěstují rostliny s kmínky. Listy se používají při aranžování květin.
Poznámka: Je známo asi 30 druhů rodu Xanthorrhoea rostoucích v Austrálii a na Tasmánii. Protože rostliny připomínaly domorodce s oštěpem, říkalo se jim v angličtině Black Boys. V současné době se používá spíše výraz Grass Tree (trávový strom), podle listů na vrcholu kmene připomínajících trs trávy. Vědecké jméno je odvozeno z řeckého slova xanthos = žlutý a rheo = téci, podle pryskyřice, kterou rostliny roní při poranění.
Fotografoval Miroslav Knobloch, v září 2008 (Austrálie, Victoria, Grampians National Park).