SYNCARPHA MILLEFLORA (L. f.) B. Nord.

Syn.: Astelma milleflorum D. Don, Gnaphalium milleflorum L. f., Gnaphalium phlomoides Lam., Helipterum milleflorum Druce, Helipterum phlomoides (Lam.) DC.
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité

Syncarpha milleflora

Rozšíření: Pochází z Jihoafrické republiky, kde roste na východě provincie Western Cape a jihozápadě provincie Eastern Cape, přibližně v prostoru mezi městečky Ladismith a Grahamstown. Všechny lokality jsou součástí květenné říše Capensis. Ze západní Austrálie byl hlášen druhotný výskyt.

Ekologie: Stanovištěm jsou suché, nejčastěji severně orientované svahy na živinami chudém kyselém pískovcovém podkladu. Provází porosty formace fynbos v rozpětí nadmořských výšek 150–1600 m.

Syncarpha milleflora

Popis: Přímá, relativně krátkověká rostlina s nevětveným dřevnatým kmínkem, dorůstá výšky 0,9–2 m; zejména v horní části šedě plstnatá a bohatě střechovitě olistěná. Listy jsou střídavé, přímo odstálé, kopinaté, 3–7 cm dlouhé, sivozelené, plstnatě chlupaté, celokrajné, špičaté. Na vrcholu kmínku se nachází bohatý kompaktní soubor drobnějších, válcovitých úborů 6–8 mm v průměru; zákrovní listeny jsou víceřadě střechovitě uspořádané, blanité, tupé, bílé nebo růžové, vytrvalé; lůžko úboru je bez plevek; v úboru jsou jen drobné, trubkovité, oboupohlavné květy se žlutou korunou. Plodem jsou podlouhlé nažky, péřitý chmýr je na bázi srostlý.

Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu květeny Jihoafrické republiky (2009) jej hodnotí jako druh vyžadující pozornost (LC – least concern).

Poznámka: Typicky jihoafrický rod Syncarpha s 25–35 druhy je blízce příbuzný smilům (Helichrysum), od nichž se liší péřitým chmýrem.

Syncarpha millefloraSyncarpha milleflora
Syncarpha milleflora
Syncarpha milleflora
Syncarpha milleflora

Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 20. 9. 2012 (Jihoafrická republika, Western Cape, Swartberg Mountains, Prince Albert Pass).