Syn.: Ambaiba humboldtiana (Klotzsch) Kuntze, Ambaiba peltata (L.) Kuntze, Ambaiba propinqua (Miq.) Kuntze, Ambaiba schiedeana (Klotzsch) Kuntze, Ambaiba surinamensis (Miq.) Kuntze, Cecropia arachnoidea Pittier, Cecropia argentea Vis., Cecropia asperrima Pittier, Cecropia dielsiana Snethl., Cecropia digitata var. grisea Ten. ex Miq., Cecropia goodspeedii Cuatrec., Cecropia hondurensis Standl., Cecropia humboldtiana Klotzsch, Cecropia propinqua Miq., Cecropia scabrifolia Aladar Richt., Cecropia schiedeana Klotzsch, Cecropia surinamensis Miq., Coilotapalus peltata Britton, Coilotapalus peltata Hitchc.
Čeleď: Urticaceae Lindl. – kopřivovité
Rozšíření: Roste ve Střední Americe od jižní části Mexika po Kolumbii, severní Venezuelu, Guyanu a Surinam, ale také na Antilách. Jako rychle rostoucí dřevina je sázen i v Jižní Americe jižně od rovníku, dále také v zemích kolem Guinejského zálivu i jinde v Africe, v Polynésii, na Nové Kaledonii a v Malajsii, kde se místy chová invazně.
Ekologie: Vyskytuje se v poloopadavé vegetaci v oblastech s tropickým klimatem s výraznější periodou sucha, vystupuje až do nadmořských výšek 900(–2000) m.
Popis: Dvoudomý, kandelábrovitě větvený strom vysoký 8–20 m, s hnědou, nápadně světle kroužkovanou borkou; postranní větve jsou duté, často obývané mravenci. Listy jsou střídavé; řapík je 15–50 cm dlouhý, vetknutý zespodu do středu dlanitosečné čepele; čepel je v obrysu okrouhlá, 25–90 cm v průměru, s 8–10(–12) obkopinatými, na vrcholu zaokrouhlenými úkrojky, na líci tmavozelenými, téměř lysými, drsnými, na rubu přitiskle běloplstnatými. Květenství jsou stopkaté husté válcovité klasy, vyrůstající v úžlabí listů a nesoucí nepatrné květy; samčí klasy tvoří svazečky po 12–30(–45), jsou 3–8 cm dlouhé, 0,2–0,4 cm tlusté; samičí klasy vyrůstají po 2–4(–6), jsou 4–10 cm dlouhé a až 1 cm tlusté. Plody jsou dužnaté, zelenavé.
Poznámka: Velmi charakteristický rod neotropických dřevin, ve Střední a Jižní Americe diferencovaný asi do 65 druhů. V minulosti byl řazen do samostatné čeledi Cecropiaceae, avšak molekulární výzkumy ukázaly, že jej nelze vyčleňovat z monofyletické čeledi kopřivovitých. Všechny druhy mají charakteristický kroužkovaný kmen a velké, v obrysu okrouhlé, hluboce dlanitě členěné listy. Většina z nich roste v deštných lesích; Cecropia peltata je jediným středoamerickým druhem, který provází spíše suché porosty.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 24. a 25. 2. 2009 (Kostarika, NP Rincón de la Vieja, Las Pailás; NP Santa Rosa, jižně od statku La Casona).