Syn.: Morinda angustifolia Roth, nom. illeg., Morinda aspera Wight et Arn., Morinda bracteata Roxb., nom. illeg., Morinda chachuca Buch.-Ham., Morinda chrysorhiza (Thonn.) DC., Morinda coreia var. stenophylla (Spreng.) Chandrab., Morinda elliptica (Hook. f.) Ridl., Morinda ligulata Blanco, Morinda littoralis Blanco, Morinda macrophylla Desf., Morinda mudia Buch.-Ham., Morinda multiflora Roxb., Morinda nodosa Buch.-Ham., Morinda quadrangularis G. Don, Morinda stenophylla Spreng., Morinda teysmanniana Miq., Morinda tinctoria Noronha, Morinda tomentosa B. Heyne ex Roth, Morinda zollingeriana Miq., Platanocephalus orientalis Crantz, Psychotria chrysorhiza Thonn., Samama citrifolia (L.) Kuntze, Sarcocephalus leichhardtii F. Muell.
Česká jména: rojok barvířský (Presl 1846)
Čeleď: Rubiaceae – mořenovité
Rozšíření: Původní areál se rozkládal v jihovýchodní Asii od Srí Lanky po jižní Čínu, na severu se vyskytuje ještě na Tchaj-wanu, na ostrovech Rjúkjú a Boninských ostrovech, na východ zasahuje přes Indonésii až na Novou Guineu, do Mikronésie, na Šalamounovy ostrovy i na sever Austrálie. Druhotně roste i v tropické Americe (od Venezuely až po Floridu) a v téměř celé Oceánii.
Ekologie: Vyskytuje se v podrostu stinných tropických lesů v oblastech s vysokými celoročními srážkami, ale snáší i suché periody. Je tolerantní k zasolení, a proto se často vyskytuje v lesních porostech podél pobřeží.
Popis: Stálezelený keř nebo menší stromek dorůstající výšky až 5 m; větvičky jsou zaobleně čtyřhranné, lysé. Listy jsou vstřícné, pokud jsou střídavé, vyrůstá proti nim květenství; palisty jsou víceméně volné, trojúhelníkovité až vejčité, 0,4–1,6 cm dlouhé; řapík je 0,5–2 cm dlouhý; čepel je eliptická až vejčitá, 10–25 cm dlouhá a 5–13 cm široká, kožovitá, na bázi klínovitá, celokrajná, na vrcholu špičatá nebo tupá; žilnatinu tvoří kromě hlavní žilky 5–7 párů žilek postranních, mezi nimi jsou tzv. domatia. Květy jsou soustředěny do kulovitých strboulů 0,5–1 cm širokých, které vyrůstají na 1–1,5 cm dlouhých stopkách proti listům; květy jsou 5četné, téměř přisedlé, s postupně srůstajícími semeníky; kališní lístky mají krátké uťaté cípy, ale kališní cípy některých květů ve strboulu mohou být zveličené do podlouhlých až obkopinatých, 0,5–1,6 cm dlouhých lupenitých útvarů; koruna je nálevkovitá, asi 1,5 cm dlouhá, bílá, vně lysá, uvnitř s věnečkem chlupů, korunní cípy jsou asi 6 mm dlouhé; tyčinek je 5; semeník je spodní, tvořený 2 plodolisty. Z květů vzniká srůstem spodních semeníků podivuhodné dužnaté plodenství 10–18 cm dlouhé, bílé nebo nazelenalé, poněkud připomíná přerostlou moruši.
Využití: Zvláštní plody jsou jedlé; rostlina je však především ceněna v ájurvédské medicíně (pod jménem noni) a v lidovém léčitelství. Nedozrálé plody, listy i kořeny se používaly především k léčbě cukrovky, chorob jater a ledvin. Z borky se dá rovněž získávat červenohnědé barvivo pro využití v batikování. Rostlina se i v současnosti pěstuje, jsou vyšlechtěny kultivary, jejichž plody dosahují podstatně větších rozměrů než rostliny v přírodě.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, ve dnech 8. 3. 2014 (Panama, Bocas del Toro, Cayos Zapatilla) a 4. 2. 2022 (Trinidad a Tobago, ostrov Tobago, Kings Bay).