Syn.: Phytolacca decandra L.
Česká jména: líčidlo americké (Kubát 2002)
Slovenská jména: líčidlo americké (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Phytolaccaceae R. Br. – líčidlovité
Rozšíření: Severoamerický druh, vyskytuje se v oblasti od jihovýchodní Kanady a Nové Anglie až po Floridu, na západ zasahuje až do Nebrasky a Texasu, byl zavlečen i na západní pobřeží do Kalifornie, Arizony, Oregonu a Washingtonu. Na jihovýchodě USA se rozlišuje ještě varieta Phytolacca americana var. rigida. Sekundárně se líčidlo americké rozšířilo rovněž do řady dalších oblastí světa, najdeme ho v Evropě (i u nás), Číně, východní Austrálii i severní Argentině a Uruguayi.
Ekologie: Ve své domovině roste v křovinách, lesních lemech, při okrajích pastvin i cest, v pásmu od pobřeží až do nadmořské výšky okolo 1400 m, var. rigida se objevuje v nižších polohách, často na pobřežních písčinách, zhruba do 100 m n. m.
Popis: Vytrvalá bylina až polokeř, až 3(–7) m vysoký. Listy s řapíky 1–6 cm dlouhými a čepelemi kopinatými až vejčitými, až 35 cm dlouhými a 18 cm širokými, na bázi zaokrouhlenými nebo klínovitými, celokrajnými, na vrcholu špičatými. Květenství je hroznovité, často obloukem převislé, ale někdy i přímé (především u var. rigida), 6–30 cm dlouhé, na stopce až 15 cm dlouhé; květní stopky jsou 3–13 mm dlouhé, kališní lístky jsou bílé nebo zelenobílé až růžové nebo načervenalé, vejčité, 2,5–3,3 mm dlouhé, vytrvávající i za plodu, korunní lístky chybějí, tyčinky v jednom kruhu v počtu (9–)10(–12), gyneceum tvoří 6–12 srostlých plodolistů. Plodem je červenočerná bobule dosahující 6–11 mm v průměru.
Záměny: Rod Phytolacca je početný a pro determinaci nesnadný. U nás se však můžeme setkat obvykle jen se dvěma druhy, které lze rozlišit poměrně dobře. Asijské líčidlo jedlé (Phytolacca esculenta – zdá se, že vhodnější by bylo pro tento druh používat jméno Phytolacca acinosa) má souplodí složené z drobných a zcela volných peckoviček, u představovaného amerického druhu mají zase plody podobu jednolité bobule, jen na vrcholu trochu smáčklé. Tradovaný rozdíl mezi květenstvím přímým (u P. esculenta) a převislým (u P. americana) nelze brát jako rozlišovací znak stoprocentní, varieta P. americana var. rigida má totiž květenství přímé rovněž.
Využití: Rostlina je jedovatá, toxiny se však údajně ztrácejí při tepelné úpravě – tak se konzumují mladé listy a výhonky. Zralými plody se také barví víno, používají se údajně i v kuchyni. Rostlina nalézá uplatnění i v tradiční medicíně (snad především jako dávidlo a projímadlo). Plody a semena pojídají ptáci i drobní savci.
Fotografovali Ladislav Hoskovec, v říjnu 2006 (u hraniční zdi zámeckého parku v Lednici), a Karel Bergmann, ve dnech 4. 10. 2007 a 4. 10. 2015 (USA, Massachusetts, Amherst a Worcester).