Syn.: Abies arizonica Merriam, Abies balsamea var. arizonica (Merriam) B. Boivin, Abies bifolia var. arizonica (Merriam) O’Kane et K. D. Heil, Abies lasiocarpa subsp. arizonica (Merriam) A. E. Murray
Čeleď: Pinaceae Spreng. ex F. Rudolphi – borovicovité
Rozšíření: Západ USA, hory států Colorado, New Mexico, Arizona. Vertikální rozmezí od 2400 m n. m. (Rocky Mountains, Colorado) až do 3050 m n. m. (Kendrick Peak, Arizona). Poprvé v Evropě vysazená v roce 1903 ve Velké Británii.
Ekologie: Horská dřevina rostoucí v oblasti chladného a vlhčího klimatu. Typická je zde dlouhá zima, která je bohatá na sněhovou pokrývku, léto chladnější, v první polovině poměrně suché. Nejvíce srážek spadne koncem léta a začátkem podzimu (roční srážky dosahují 635–889 mm, průměrná roční teplota 1,7 °C). V místech původního výskytu roste převážně na chudších kamenitých a štěrkovitých půdách, podzolech, na různém podloží (hlavně žulovém). V mládí toleruje zastínění, citlivá na vysoké teploty. Doprovodné dřeviny tvoří hlavně Picea engelmannii, Pinus aristata, Juniperus sp., Mahonia repens.
Popis: Menší až středně velký strom dorůstající asi 16(–34) m do výšky a kolem 30(–50) cm v průměru kmene. Koruna kuželovitá, pravidelně větvená. Borka bez pryskyřičných puchýřků, poměrně silná, elastická, jemně zrnitě korkovitá, krémově bílá nebo našedlá s nepravidelnými vlnitými rýhami, odlupující se ve větších plátech. Letorosty žlutě zelené, nebo žlutavě hnědé, pýřité, s jemnými rýhami kolem listových polštářků. Starší a plodonosné větve jemně korkovité s výraznějšími polštářkovitými rýhami. Pupeny malé, kulatě vejčité, kryté světle oranžově hnědými šupinami, silně pryskyřičnaté. Jehlice modrozelené až modrozeleně bělavé, 2–3 cm dlouhé, asi 2 mm široké, na konci vykrojené nebo celokrajné, vespod s bledavými pruhy, hustě uspořádané, dopředu směřující a přiléhající k větvičce.
Samčí šištice fialové, samičí fialově červené. Šišky přisedlé, vejčitě podlouhlé nebo válcovité, 7–8 cm dlouhé, asi 4 cm široké, na vrcholu tupě uťaté nebo zaoblené, nezralé modrofialové až nachové, zralé tmavě hnědě nachové. Semenné šupiny vějířovité nebo klínovité, 1–2,5 cm dlouhé, 1,5–3 cm široké. Podpůrné šupiny dosahují asi ½ délky semenné šupiny, ze šišky nevyčnívají. Semeno světle hnědé, protáhle obvejčité, asi 8 mm dlouhé, s nafialovělým křídlem o velikosti 18 × 10 mm. Šišky dozrávají během září až října. Stromy začínají plodit až ve věku 50 let, dožívá se kolem 300–400 let.
Záměny: Tato jedle je považována za varietu proměnlivého druhu Abies lasiocarpa. Lze ji odlišit podle intenzivněji namodralého jehličí, menších šišek, a hlavně podle světlé, výrazně korkovité borky (odtud anglické jméno corkbark fir).
Využití: Využívá se převážně jako atraktivní okrasná dřevina ceněná pro svůj pravidelný habitus, barvu jehličí a krásnou světlou korkovou kůru. Dobře se jí daří i v našich podmínkách, plodí však až ve vyšším věku.
Fotografováno ve dnech 2. 9. 2006 (Česko, Arboretum SLŠ Šluknov v Kunraticích), 24. 9. 2006 (Arboretum Sněžná u Krásné Lípy) a 30. 9. 2006 (SM Liberec – šiška).