Syn.: Alisma arcuatum var. lanceolatum Lunell, Alisma longifolium J. Presl, Alisma plantago f. lanceolatum Buchenau, Alisma stenophyllum Sam.
Česká jména: žabník kopinatý (Kubát 2002)
Slovenská jména: žabník kopijovitý (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Alismataceae Vent. – žabníkovité
Rozšíření: Roste téměř v celé Evropě, kde chybí na úplném severu, objevuje se také v severozápadní Africe a Makaronésii, v Malé a Přední Asii, Střední Asii, na východě zasahuje na Sibiř, do západního Pákistánu. Ve východní Asii roste příbuzný druh A. canaliculatum. Zavlečen byl do jihozápadní i jihovýchodní Austrálie, na Nový Zéland, do Severní Ameriky (severní Kalifornie, Oregon). Nepůvodní výskyt je uváděn také ze středního Chile.
U nás roste roztroušeně, především v nížinách, méně v pahorkatinách, zvláště ve středních a východních Čechách a na střední a jižní Moravě. Obecně je vzácnější než žabník jitrocelový.
Ekologie: Roste ve stojatých vodách, na vlhkých březích vodních toků, v příkopech, na obnažených dnech, snáší úplné vyschnutí půdy lépe než žabník jitrocelový.
Popis: Vytrvalá bylina, vysoká 20–100 cm, s hlíznatým oddenkem. Listy jsou pouze přízemní, řapíkaté, čepele jsou eliptické až kopinaté, na bázi klínovité. Květy rozkvétají převážně v dopoledních hodinách, v přeslenitých latách na bezlistém stvolu, jsou rozlišené na kalich a korunu. Korunní lístky jsou tři, jsou narůžovělé, zašpičatělé. Čnělka je mírně esovitě prohnutá, s výraznými bliznovými papilami. Plodem je nažka.
Záměny: Podobný je hojnější žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica), který má čepele jen vzácně klínovitě zakončené, rozkvétá převážně odpoledne, čnělky má delší, přímé, s nezřetelnými papilami a korunní lístky má obvykle bílé, zaokrouhlené.
Poznámka: Objevuje se i v kultuře, k osázení mělkých vodních ploch.
Fotografováno dne 19. 8. 2012 (Česko, Pastvisko u Lednice).