Syn.: Anthyllis font-queri Rothm., Anthyllis gandogeri Sagorski, Anthyllis maura Beck, Anthyllis pachyphylla Rothm.
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Druh Anthyllis vulneraria má velmi rozsáhlý areál (téměř celá Evropa, severní Afrika, Etiopie, Malá Asie, Zakavkazsko, snad i Himálaj). Jeden z jeho mnoha poddruhů Anthyllis vulneraria subsp. maura se vyskytuje v západním Středozemí – na jihozápadě Pyrenejského poloostrova, na jihu Itálie, na Sicílii, Maltě a v severní Africe (Alžírsko, Egypt, Libye, Maroko, Tunisko).
Ekologie: Roste na písčitých a kamenitých stanovištích v teplých suchých oblastech, na útesech, svazích, pastvinách, náspech, podél cest, především na vápnitých a hlinitých půdách, v nadmořské výšce do 1300 m. Kvete v dubnu až červnu.
Popis: Vytrvalá bylina s poléhavými nebo vystoupavými lodyhami, 30–60 cm dlouhými, přitiskle hedvábitě chlupatými. Listy jsou rovnoměrně rozmístěny podél lodyhy, jsou řapíkaté, lichozpeřené, přízemní s 1–3 lístky, z nichž terminální je největší, často 5–10 cm dlouhý, lodyžní listy se 7–13 lístky, které jsou eliptické až čárkovité, na líci jsou lysé, na rubu přitiskle chlupaté, později olysávající. Květenstvím jsou hlávky, často rostou po 2–3, jsou podepřené dlanitodílnými listeny. Kalich má délku 14–17 mm, koruna přesahuje kalich o 2–4 mm, má růžově fialovou nebo bílou barvu. Plodem je lusk.
Fotografováno ve dnech 17. 4. 2014 (Malta, útesy Dingli) a 19. 4. 2014 (útesy u Hagar Quim).