Syn.: Beringeria africana (L.) Neck., nom. inval., Beringeria crispa (L.) G. Don, Marrubium africanum L., Marrubium crispum L., Marrubium laurifolium Steud., Marrubium thouinii Schult. ex Weinm., Pseudodictamnus emarginatus (L.) Moench, Stachys africana (L.) Kuntze
Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité
Rozšíření: Roste v dosti rozsáhlém území na jihu Afriky, areál se táhne od jižní Namibie do Jihoafrické republiky, kde se vyskytuje v provinciích Northern, Western a Eastern Cape a Free State. Jediný jihoafrický druh rodu s druhovou diverzitou ve Středozemí.
Ekologie: Vyskytuje se v křovinách, často podél vodních toků nebo mezi skalami, ale také na člověkem ovlivněných, narušených místech, vystupuje až do nadmořské výšky 1500 m.
Popis: Vytrvalá, měkce šedobíle chlupatá aromatická bylina, dorůstá výšky 30–120 cm. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, široce vejčité, 1,5–5 cm dlouhé a 1,5–4,5 cm široké, na bázi srdčité, na okraji vroubkované až zubaté, na vrcholu tupě špičaté, s vnořenou žilnatinou, na ploše jakoby zkrabacené. Květenství jsou husté lichopřesleny; listeny jsou podobné listům, přisedlé; kalich je nálevkovitý, chlupatý a s vtroušenými žlázkami, s 10-20 šídlovitými, rozestálými zuby; koruna je pyskatá, 1-1,5 cm dlouhá, chlupatá, růžová nebo nachově červená, v ústí s věnečkem chloupků, dolní pysk je trojlaločný, horní je dvouzubý; tyčinky jsou 4, dvoumocné, s prohnutými nitkami; gyneceum tvoří 2 srostlé plodolisty se 4 vajíčky a gynobazickou čnělkou. Plody jsou tvrdky, zůstávající ve vytrvalém kalichu.
Využití: V domorodé medicíně byl nálev z listů tohoto druhu užíván jako uklidňující prostředek, prostředek k potlačování rýmy, astmatu a jiných chorob cest dýchacích, ale i kolik, tyfu, jaterních onemocnění, hemeroidů a dalších chorob.
Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu květeny Jihoafrické republiky (2009) figuruje mezi druhy vyžadujícími pozornost (LC – least concern).
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 23. 9. 2012 (Jihoafrická republika, Western Cape, Langebaan, West Coast National Park).