Syn.: Banksia dilleniifolia Knight, Banksia fagifolia Hoffmanns., Banksia latifolia R. Br., Banksia longifolia Don ex F. Dietr., Banksia macrophylla Link, Banksia mimosoides F. Dietr., nom. inval., Banksia pubescens Donn ex Roem. et Schult., nom. illeg., Banksia uncigera Knight
Česká jména: paučkovec (Presl 1846, Těšitel 1927), banksie (Mareček 1994)
Čeleď: Proteaceae Juss. – proteovité
Rozšíření: Druh východní Austrálie, vyskytuje se ve svazových státech Queensland a New South Wales, na jihu zasahuje až k městu Wollongong.
Ekologie: Roste na vlhkých lesnatých a křovinatých stanovištích v blízkosti mořského pobřeží, na písčitém podkladu. Kvete od ledna do července.
Popis: Keř dosahující výšky 100–200 cm, s borkou hladkou a větvemi rezavě plstnatými. Listy jsou střídavé, řapíkaté, eliptické až obvejčité, 12–30 cm dlouhé a 5–9 cm široké, na bázi klínovité, po okraji pilovité až zubaté, někdy však i skoro celokrajné, na vrcholu uťaté nebo vykrojené, na líci řídce chlupaté až olysalé, na rubu bíle plstnaté, na hlavních žilkách s nahnědlými chlupy. Květenství je hroznovité, válcovité, bohaté, 10–17 cm dlouhé, okvětí je 20–25 mm dlouhé, nazelenalé až zelené, po odkvětu vytrvávající, hnědé; čnělka je rovná, vytrvávající, bělavá až nazelenalá. Plody jsou měchýřky, 10–16 mm dlouhé, plstnaté.
Fotografováno dne 27. 7. 2019 (Německo, Sasko, Pillnitz, zámecký park).