Syn.: Begonia biolleyi C. DC., Begonia hypolipara Sandwith, Begonia lanuginosa A. DC., Begonia nicaraguensis Standl., Begonia pilifera (Klotzsch) A. DC., Gireoudia fibrillosa Klotzsch, Gireoudia pilifera Klotzsch, Gireoudia sericoneura (Liebm.) Klotzsch
Česká jména: kysala (Presl 1846), begónie, kysala (Mareček 1994)
Čeleď: Begoniaceae C. Agardh – kysalovité
Rozšíření: Roste ve Střední Americe od jižního Mexika do Panamy a snad přesahuje i dále do Kolumbie a Ekvádoru.
Ekologie: Roste ve vlhkých stálezelených a mlžných lesích, vystupuje až do nadmořské výšky 1200 m.
Popis: Vytrvalá jednodomá bylina s oddenkem až 1 m dlouhým. Listy vyrůstají na vrcholu oddenku na řapících 4–22(–26) cm dlouhých, čepel je asymetricky vejčitá, (4–)7–22 cm dlouhá a (4–)6–16 cm široká, s 5–7(–9) dlanitými žilkami, na bázi srdčitá, na líci většinou krátce chlupatá, na rubu hlavně na žilkách až vlnatá, na okrajích brvitá, zubatá, špičatá, zašpičatělá nebo tupá, mezi zuby na koncích hlavních žilek celistvá nebo zubatá; palisty 1,3–2,2 cm dlouhé. Vrcholičnaté, asymetrické květenství vyrůstá na stvolu vysokém (12–)15–55 cm; listeny jsou nestejné, opadavé; samčí květy mají 2 kališní lístky (6–)8–14 mm dlouhé, lysé nebo chlupaté a (14–)28–61 tyčinek (koruna chybí); samičí květy mají 2 kališní lístky 5–10 mm dlouhé, někdy je vyvinut i jeden nepatrný lístek korunní, semeník je trojpouzdrý, s 3 čnělkami. Plodem je trojkřídlá tobolka 0,9–1,8 cm dlouhá, křídla jsou nestejná.
Poznámka: Jeden z nejkomplikovanějších tropických rodů, ve Starém i Novém světě je známo asi 1600 druhů, z nich asi 140 druhů se vyskytuje ve středoamerickém prostoru. Begónie jsou adaptovány na existenci v prostředí tropického lesa a jako jedny z mála bylin jsou schopny prosperovat v zastíněném prostředí podrostu. Některé druhy ovšem mají charakter epifytů.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 27. 2. 2015 (Belize, Blue Hole NP).