Syn.: Betula bhojpattra var. jacquemontii (Spach) Regel, Betula jacquemontii Spach, Betula utilis var. jacquemontii (Spach) H. J. P. Winkl.
Česká jména: bříza Jacquemontova (Mareček 1994)
Čeleď: Betulaceae S. F. Gray – břízovité
Rozšíření: Druh Betula utilis pochází z vysokohoří jižní Asie, z oblasti táhnoucí se od Afghánistánu přes indický Kašmír a Nepál až do Bhútánu, severovýchodní Indie a jižního Tibetu, zasahuje rovněž do severovýchodní Číny (přes provincie Čching-chaj a Kan-su až po Che-pej na severovýchodě areálu). V rámci druhu jsou obvykle rozlišovány čtyři poddruhy, patří k nim i taxon Betula utilis subsp. jacquemontii, který je zaznamenán na našich snímcích. Ten pochází ze západní himálajské části areálu druhu – od Kašmíru po Nepál.
Ekologie: Roste v horských lesích, na kamenitých a skalnatých svazích, často při horní hranici lesa, v nadmořských výškách zhruba od 2500 až do 4300 m. Kvete od dubna do května.
Popis: Keř až menší strom dosahující výšky 2–15 m. Kmen je přímý, borka bílá nebo nahnědlá, letorosty jsou chlupaté, nežláznaté. Listy jsou řapíkaté, vejčité, až 8 cm dlouhé a 6 cm široké, na bázi zaokrouhlené až klínovité, po okraji nepravidelně 2krát pilovité, se 7–12 páry vedlejších žilek, na rubu žláznatě tečkované. Samčí jehnědy jsou 5–10 cm dlouhé, samičí jsou jednotlivé, stopkaté.
Využití: Listy této dřeviny se používají v Himálaji jako krmivo pro hospodářská zvířata, dřevo se zužitkovává jako palivové, borka někdy sloužívá jako střešní krytina.
Fotografováno dne 15. 5. 2019 (Dánsko, Kodaň, Statens Naturhistoriske Museum, Botanisk Have).