Syn.: Bougainvillea rubicunda Schott ex Rohrb., Bougainvillea spectabilis var. glabra (Choisy) Hook.
Česká jména: bugenvilea (Mareček 1994)
Čeleď: Nyctaginaceae Juss. – nocenkovité
Rozšíření: Druh východní a jižní Brazílie (Caatinga, Mata Atlântica), velmi často pěstovaný jako okrasná rostlina v subtropických i tropických oblastech celého světa. Může také zplaňovat.
Ekologie: Ve své domovině roste v tropických deštných i sušších poloopadavých lesích, bývá rovněž vysazován v zahradách, parcích a městské zeleni. Sekundárně se objevuje v blízkosti lidských sídel a zahrad, na rumištích a skládkách.
Popis: Dřevitá liána až opíravý keř s větvemi dosahujícími délky okolo 20 m, nejprve jemně chlupatými, záhy olysalými, a s krátkými trny, které jsou jen 0,2–1,5 cm dlouhé, rovné nebo zahnuté. Listy jsou střídavé, řapíkaté, řapík je 0,6–2,3 cm dlouhý, řídce chlupatý, čepel je eliptická až široce vejčitá, 3–10 cm dlouhá a 1,8–5,3 cm široká, na bázi klínovitá až zaokrouhlená, celokrajná, na vrcholu špičatá až zašpičatělá, nejprve jemně chlupatá, poté olysalá. Květenství je úžlabní, stopkaté, květy vyrůstají po 3, jsou oboupohlavné; 3 listeny jsou velmi nápadné, eliptické až široce vejčité, 2,4–5,2 cm dlouhé a 1,7–3,9 cm široké, na bázi srdčité, na vrcholu špičaté, růžové, červené, nachové až nafialovělé, u kultivarů i nažloutlé, oranžové až karmínové, dokonce i bílé, řídce chlupaté nebo lysé; okvětí je trubkovité, 1,5–2,5 cm dlouhé, okvětní trubka je v dolní části zřetelně 5hranná, chlupatá nebo olysalá, s chlupy nanejvýše 0,5 mm dlouhými, poněkud skloněnými; tyčinek je 8, čnělka je krátká. Plod je 7–13 mm dlouhý a 4–5 mm široký, hranatý, řídce chlupatý nebo olysalý.
Záměny: Příbuzná a v kultuře se rovněž občas objevující Bougainvillea spectabilis se od zde představovaného druhu odlišuje výraznějším oděním, delšími trny i tvarem okvětní trubky. Má tedy lodyhy i listy huňatě chlupaté, na okvětní trubce jsou v dolní části sice patrné žilky, avšak trubka není na tomto místě zřetelněji hranatá, navíc je hustě chlupatá, její chlupy jsou až 1 mm dlouhé, odstálé, rovné. Rozlišování rostlin v kultuře může být nejasné, jsou totiž často vysazovány hybridy.
Využití: V klimatických podmínkách střední Evropy lze tuto rostlinu pěstovat jen jako hrnkovou nebo rovnou skleníkovou. Jiná situace je v přívětivějších částech světa, kde se hojně vysazuje do veřejné zeleně i soukromých zahrad. V kultuře je takřka nepřehledný zástup kultivarů, které se od sebe odlišují především barvou a dokonce i počtem listenů, taktéž však oděním listů či jejich panašováním. Jsou známy též hybridy, v kultuře je například kříženec druhů Bougainvillea glabra a Bougainvillea spectabilis nebo Bougainvillea peruviana a B. glabra (tím je často pěstovaná živě karmínová B. ×buttiana).
Poznámka: Rod Bougainvillea čítá asi 18 druhů, které pocházejí z tropů Ameriky. Rodové jméno odkazuje na francouzského mořeplavce Louise A. de Bougainvillea (1729–1811).
Fotografováno dne 26. 6. 2005 (Portugalsko, Madeira, Funchal).