Syn.: Buddleja acuminatissima Blume, Buddleja amentacea Kraenzl., Buddleja arfakensis Kaneh. et Hatus., Buddleja neemda Buch.-Ham. ex Roxb., Buddleja salicina Lam., Buddleja serrulata Roth, Buddleja subserrata Buch.-Ham. ex D. Don, Buddleja sundaica Blume, Buddleja virgata Blanco, nom. illeg., Vitex esquirolii H. Lév.
Čeleď: Scrophulariaceae Juss. – krtičníkovité
Buddleja asiatica
Rozšíření: Druh jižní a jihovýchodní Asie, vyskytuje se v pásu od severního Pákistánu a Indie přes Indočínu, jižní Čínu, Tchaj-wan a Malesii až po Filipíny a Papuu-Novou Guineu. Byl zavlečen i na některé tichomořské ostrovy, včetně Havajských ostrovů.
Ekologie: Roste ve světlých lesích a lesních lemech, v křovinaté vegetaci, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 2800 m.
Buddleja asiatica
Popis: Keř až menší strom dosahující výšky 1–8 m, s letorosty chlupatými až vlnatými. Listy jsou vstřícné, někdy na vrcholu větví i střídavé, řapík je 2–15 mm dlouhý, čepel úzce eliptická, 6–30 cm dlouhá a 1–7 cm široká, na bázi klínovitá, skoro celokrajné nebo oddáleně zubatá, na vrcholu zašpičatělá, lysá nebo chlupatá, s 10–14 páry vedlejších žilek. Květenství je terminální nebo úžlabní, hroznovité, až 25 cm dlouhé; listeny jsou čárkovité; kalich je zvonkovitý, až 4,5 mm dlouhý, kališní cípy jsou trojúhelníkovité, chlupaté; koruna je bílá, vzácně i nazelenalá či dokonce bledě fialová, trubka je 2,5–5 mm dlouhá, chlupatá, cípy jsou skoro okrouhlé, až 1,7 mm dlouhé, odstálé. Plodem je elipsoidní tobolka, 3–5 mm dlouhá.
Využití: Rostlina je v klimaticky příhodných oblastech vysazována v zahradách a parcích, nachází uplatnění i v tradiční medicíně a voňavkářství.
Buddleja asiatica
Buddleja asiatica
Buddleja asiatica
Fotografovala Věra Svobodová, dne 22. 2. 2018 (Barma, okolí města Mandalaj).