Při prohlížení severoamerických rostlin na našem webu jste jistě zaznamenali, že fotografie mnohých z nich byly pořízeny v parcích kanadského města Calgary. Četná města se pyšní svými uměle vytvořenými parky a zahradami, také Calgary jich má několik (např. Reader Rock Garden). V Calgary jsme však obzvláště hrdí na naše parky přírodní, ty totiž dokládají rozmanitost naší přírody.
Calgary je chladné město. Přesto, že se nachází jen severně od 51. rovnoběžky, je ve skutečnosti o dvě klimatické zóny chladnější než o něco jižněji položená Ottawa, která je druhým nejstudenějším hlavním městem na světě. Calgary leží v podhůří Skalistých hor, ale v podstatě je to město prérie. Nadmořská výška v dolní části údolí činí 1060 m, nejvyšší vrcholky v kopcích dosahují výšky až 1240 m.
Zimy jsou tu studené a dlouhé. Může sněžit v každém měsíci v roce. V polovině zimy teplota klesá na -20 °C, jenže když zafouká teplý pacifický vítr, tzv. Chinook, probouzíme se ze dne na den do +10 °C. Lidé vycházejí ven v krátkých rukávech, z kabrioletů stahují střechy a reagují na to samozřejmě rychle i stromy. Falešné jaro je probouzí k životu. Vegetace to nemá v Calgary lehké.
Geologie oblasti není složitá. Sedimentární horniny ve vrstvách kolem 4000 m pod povrchem pocházejí z doby před 540 až 65 miliony let (prekambrium). Horní vrstvy jsou staré 65 až 56 milionů let, tvoří je terciérní pískovec a jílovec. Na tomto podloží najdeme štěrky z doby ledové, kdy byla tato oblast pod ledovcem, který přinesl úlomky hornin z východních svahů Skalistých hor. Proto některé z našich parků vznikly na místech bývalých pískovcových lomů nebo štěrkoven. V některých parcích se můžeme také setkat s bludnými balvany, tedy ledovcem přenesenými bloky hornin (např. Split Rock v Confluence Parku nebo Buffalo Rubbing Stone v Nose Hill Parku).
Vznik a rozvoj přírodních parků v Calgary můžeme datovat rokem 1980, tato doba odpovídá vydání říčního plánu. Většina parků v Calgary se nachází podél vodních toků. Osou zdejších vodních toků jsou dvě hlavní řeky: Bow a menší Elbow. Důležitým tokem je i Fish Creek, West Nose Creek a Nose Creek jsou potom už menší, ale stále ještě významné toky. Bez vody jsou jen Nose Hill Park a Ranchlands Park, které se nacházejí v prérii.
Podél Bow River se od západu na východ nacházejí Bowmont Park, Edworthy Park, Inglewood Bird Sanctuary, Beaverdam Flats, Carburn Park. Podél Elbow River potom území zvaná Griffith Woods, Weaselhead, North and South Glenmore Parks (Glenmore reservoir na řece Elbow zásobuje město vodou). Confluence Park leží severovýchodně od Nose Hill Parku, na soutoku West Nose Creek a Nose Creek. Twelve-mile Coulee najdeme stranou řek, ale i tato oblast má vlastní potok. Fish Creek park je potom provinčním parkem u Fish Creek a z malé části i Bow River.
O vegetaci calgarských přírodních parků se detailněji zmíníme v samostatných článcích. Na tomto místě zatím jen poznamenejme, že i přes svou prérijní polohu se v těchto parcích setkáme s poměrně vysokou biodiverzitou. Potkávají se tady dva hlavní biomy: louky tzv. kostřavového předhůří (Foothills Fescue) s dominantní kostřavou Festuca altaica a tzv. Foothills Parkland s převládajícím topolem (Populus tremuloides). Nicméně v parcích se charakter vegetace rychle mění s nadmořskou výškou, během několika metrů přejdete z boreálního lesa s douglaskou (Pseudotsuga menziesii) do porostů osik. Severní svahy některých parků však hostí i další stromy, častý je třeba smrk Picea glauca, na vlhkých místech můžeme vidět smrk černý (Picea mariana) a dva druhy bříz (Betula).
