Syn.: Corydalis daucifolia H. Lév. et Vaniot (?)
Česká jména: dymnivka kapradinolistá (Kaplan 2019)
Čeleď: Papaveraceae Juss. – makovité
Rozšíření: Středočínský endemit, domácí v lesnatých horských oblastech Čchung-čchingského konglomerátu a přilehlých oblastí S’-čchuanu, Kuej-čou, Kan-su a Jün-nanu. Přechodně zplaňuje v západoevropských a ojediněle i ve středoevropských zemích, u nás doposud na Břeclavsku a na Blanensku.
Ekologie: Roste ve štěrbinách mokrých skal a sutí, ve stinných soutěskách nebo při potocích, v nadmořských výškách mezi 800–1700 m. Hemikryptofyt. V hornaté domovině kvete v květnu a červnu, v nížinných středoevropských zahradách v březnu a v dubnu.
Popis: Vytrvalá (obvykle však krátkověká) bylina, v podstatě bezlodyžná, za květu i přes čtvrt metru vysoká (kvetou ale často ještě malé rostliny o výšce několika centimetrů). Listy v růžici až čtvrt metru dlouhé, řapíkaté, lysé, nasivělé nebo bronzově naběhlé, s čepelí kapradinovitě dvakrát peřenou v šest nebo více párů přisedlých vějířků, peřených do hrotnatě laločnatých lístečků. Květy po 10–20 nebo více, zprvu v kompaktních, za dokvétání rozvolňujících se hroznech na křehkých stoncích jsou krátce stopkaté, chromově žluté, na vnějších lístcích někdy nahnědlé, podpírané úzkými listeny zhruba v délce stopky. Mají dva drobné, zubatě vejčité a brzy opadavé lístky kališní, dva špičaté vnější lístky korunní, svrchní vnitřní korunní lístek je silně zakřivený a vybíhá v tupou ostruhu, spodní je nehetnatý s hřebínkem. Tobolky jsou tenké, zakřivené, s jedinou řadou leskle černých semen vybavených bílými elaiosomy.
Poznámka: Na jihu areálu rozšířená Corydalis daucifolia má mít podle původní diagnózy květy bělavě fialové, u herbářových položek jsou však zhnědlé. To může být příčinou jejího možná nekritického spojování s podobnou dymnivkou kapradinolistou.
Do anglických zahrad byl druh uveden roku 1902 Ernestem H. Wilsonem, o dva roky později byl už rozšiřován londýnskými a pařížskými školkami. V průhonické zahradě Československé dendrologické společnosti byl vysázen roku 1910. V příznivých podmínkách se sám přesévá, příležitostně zplaňuje (přechodně i na Moravě v letech 2014–2020) a od konce minulého století se rychle šíří v anglických a holandských přímořských oblastech.
Fotografováno dne 18. 4. 2019 (Česko, Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně).