Syn.: Crocus insularis var. major Herb.
Čeleď: Iridaceae Juss. – kosatcovité
Crocus corsicus
Rozšíření: Endemit střední části Mediteránu, roste pouze v horských oblastech Korsiky; údaje ze Sardinie jsou v poslední době považovány za omyl.
Ekologie: Stanovištěm jsou pastviny a travnaté svahy, často na mělkých kamenitých půdách; velmi často kolem odtávajících zbytků sněhu. Lokality leží v nadmořských výškách 600–2600 m.
Crocus corsicus
Popis: Drobná bylina s bazální stonkovou hlízou, dorůstá výšky 12–18 cm; hlízka je poněkud zploštělá, o průměru 1–2 cm, pokrytá jemnými vlákny, které mohou tvořit nezřetelnou síťku. Dolní listy jsou redukovány na bělavé pochvy, vyšší jsou čárkovité, 0,5–1 mm široké, v době květu mnohem kratší než samotné květy. Květy jsou jednotlivé, fialové, vnější okvětní cípy jsou špičaté, tmavě žilkované, ústí okvětní trubky je lysé; tyčinky jsou 3, s nitkami kratšími než prašníky; semeník je spodní. Plodem je trojboká tobolka.
Crocus corsicus
Crocus corsicusCrocus corsicus
Fotografovali Gianmaria Bonari a Vít Grulich, dne 5. 6. 2018 (Francie, Korsika, hřeben nad Lac de Nino).