Česká jména: takara (Presl 1846)
Čeleď: Asphodelaceae – kopíčkovité
Rozšíření: Endemit Mikronésie, zřejmě roste v Karolínách na Palau a na Yapu, odkud byl popsán.
Ekologie: Roste v polopřirozené vegetaci na odlesněných, osluněných místech, často v porostech kapradiny Dicranopteris linearis.
Popis: Vytrvalá bylina s lodyhou 30–70 cm vysokou, poněkud zploštělou, v horní části hustě olistěnou. Listy jsou dvouřadé, přímé, čárkovité, 15–40 cm dlouhé a 2–2,5 cm široké, na bázi s ostře odsazenou zploštělou a zúženou 8–10 cm dlouhou částí, na okrajích hladké, na kýlu jemně osténkaté. Květenství je koncová lata; listeny na vřeteni laty jsou 2–5 cm dlouhé, složené, na kýlu a na okrajích ostré; větve jsou přímo odstálé, vyrůstají z paždí trojúhelníkovitých, 3–5 mm dlouhých listenů; květní stopky jsou nicí, asi 7 mm dlouhé; květy jsou 6četné; okvětní lístky jsou asi 5 mm dlouhé a 2,5 mm široké, modré; tyčinky jsou asi 4 mm dlouhé; čnělka je asi 3 mm dlouhá. Plody jsou kulovité modré bobule.
Poznámka: Blízce příbuzný druh Dianella ensifolia by se měl odlišovat delšími, na bázi nevýrazně odsazenými listy.
Fotografováno dne 22. 1. 2018 (Palau, Babedaob, nad jezerem Ngardok).