Syn.: Balantium antarcticum (Labill.) C. Presl, Cibotium billardieri (Labill.) Kaulf., Dicksonia billardieri F. Muell.
Čeleď: Dicksoniaceae M. R. Schomb.
Rozšíření: Druh východní Austrálie, jehož areál se táhne od jihovýchodního Queenslandu přes východní část Nového Jižního Walesu až k jihu spolkového státu Victoria a na Tasmánii.
Ekologie: Roste ve vlhkých a deštných lesích, často na březích vodních toků, stoupá až do nadmořské výšky okolo 1000 m. Roste poměrně pomalu, dospívá až ve věku 23 let.
Popis: Stromová kapradina s kmenem přímým, dosahujícím délky 2–12 m. Kmen je pokrytý pozůstatky starých listů, při bázi i vzdušnými kořeny, výše je hustě oděný červenohnědými chlupy 20–30 mm dlouhými. Listy vyrůstají v horní části kmene, jsou střídavé, v obrysu kopinaté, 2–4 m dlouhé, kožovité, 3krát zpeřené, sterilní úkrojky posledního řádu jsou vejčité, ostře pilovité, laloky fertilních úkrojků jsou zaokrouhlené. Kupky výtrusnic vyrůstají při okraji rubové strany úkrojků posledního řádu.
Ohrožení a ochrana: Na druh Dicksonia antarctica se vztahuje ochrana mezinárodní obchodní úmluvy CITES.
Využití: Tento druh stromové kapradiny je často pěstován v zahradách a parcích subtropických i tropických oblastí světa, v klimatických podmínkách střední Evropy je nutné rostlině zajistit chladnější, ale bezmrazé přezimování.
Poznámka: První kapradiny (Polypodiophyta) rostly na Zemi už v prvohorách, ve středním devonu. Stromové kapradiny z čeledi Psaroniaceae dosáhly největšího rozšíření ve svrchním karbonu a spodním permu, tedy před 325 až 251 miliony lety. Rovněž čeleď Dicksoniaceae je velmi starobylá, druhohorní, fosilie dokládají existenci zástupců této čeledi už ve spodní křídě, tedy zhruba před 135 miliony lety; tato čeleď je jistě starobylejší než další až do dnešních dnů přežívající čeleď stromových kapradin Cyatheaceae.
Čeleď Dicksoniaceae v současnosti zahrnuje tři rody: Calochlaena, Dicksonia a Lophosoria. Samotný rod Dicksonia čítá 25 druhů (POWO 2019), které se vyskytují v tropech a subtropech obou zemských polokoulí, chybí však v Africe – najdeme je v oblasti od Mexika až po Argentinu, na ostrově Svaté Heleny (endemit Dicksonia arborescens) na Novém Zélandu (3 druhy), Nové Kaledonii (4 druhy), v Austrálii, Indonésii i na Filipínách, též na Nové Guinei (centrum diverzity, 6 druhů). Byl pojmenován na počest skotského zahradníka a sběratele rostlin Jamese J. Dicksona (1738–1822).
Fotografovali Ladislav Hoskovec, ve dnech 26. 7. 2018 (Německo, Botanischer Garten und Botanisches Museum Berlin), 30. 4. 2019 (Česko, kultura) a 6. 6. 2019 (Belgie, Vlámsko, Plantentuin Meise); Jindřiška Vančurová, dne 26. 11. 2023 (Austrálie, Tasmania, Mount Field National Park).