Syn.: Dipsacus appendiculatus Steud. ex A. Rich., Dipsacus bequaertii De Wild., Dipsacus kigesiensis Good, Dipsacus schimperi A. Br.
Čeleď: Caprifoliaceae Juss. – zimolezovité
Rozšíření: Ostrůvkovitý areál se rozkládá ve vysokohořích ve východní Africe, od Etiopie po Tanzánii, na západ po hraniční pohoří Konga. Vzdálená lokalita leží též v Kamerunu na Kamerunské hoře.
Ekologie: Vyskytuje se na světlinách vřesovcových lesů i na vlhkých místech v afroalpinských trávnících. Rozsah nadmořských výšek je 2000–4000 m, fotografované rostliny pocházejí z výšky 3750 m.
Popis: Vytrvalá bylina, velmi variabilní, co se týká výšky (a tedy celkového vzhledu): v nižších polohách mohou rostliny být až 3 m vysoké, ale zejména na vyfoukávaných stanovištích v nadmořských výškách nad 3600 m mohou kvetoucí rostliny dosahovat výšky jen několika centimetrů; lodyha je přímá, hranatá, někdy s drobnými osténky, dole pýřitá, řidčeji lysá a hladká. Listy jsou vstřícné, přisedlé, v obrysu kopinaté, zubaté až peřenolaločnaté, 5–20 cm dlouhé, na bázi zaokrouhlené, na žilkách na rubu osténkaté, obvykle lysé, horní lodyžní listy na bázi někdy srostlé. Květenství je dlouze stopkatý vrcholový strboul 2,5–4 cm v průměru, vyšší jedinci mají květenství rozvětvené, na postranních větvích jsou strbouly poněkud menší; strbouly jsou podepřeny souborem úzkých, špičkami ven vyhnutých a často fialových zákrovních listenů; kalich je mělce 4laločný, 1–1,5 mm dlouhý; koruna je nálevkovitá, téměř pravidelná, 0,6–1,5 cm dlouhá, bílá nebo krémová, s chlupatou trubkou a lysými cípy; tyčinky jsou 4; semeník je spodní. Plody jsou nažky, nahoře s límečkem s blanitým lemem.
Poznámka: Ze Simienských hor byl v polovině 20. století popsán z příbuzenstva štětek zvláštní endemický rod Simenia, do nějž byl přeřazen již dříve pojmenovaný druh Cephalaria acaulis; v novém rodu tedy se jménem Simenia acaulis. Kromě toho byl odtud popsán ještě druh Dipsacus eremocephalus. Pozdější badatelé oba tyto taxony ztotožnili s vysoce variabilní štětkou D. pinnatifidus, což odůvodňují zejména existencí plynulých morfologických přechodů na výškovém gradientu. Zcela recentní studie (Mayer et Ehrendorfer 2013) však poukazuje na to, že srovnání typového materiálu Simenia acaulis s Dipsacus pinnatifidus ukázalo, že zde existují zásadní morfologické rozdíly v řadě významných znaků (nejen habitus, ale i odění, tvar listenů v květenství i pod květy) a že v žádném případě tyto rostliny nejsou totožné. Pokud opravdu existují přechodné formy, pak tito autoři uvažují o případné hybridizaci, a doporučují urgentně dále bádat. Z pohledu těchto názorů (a konfrontací s dostupnou reprodukcí isotypu Cephalaria acaulis) se zdá, že vyobrazené rostliny mohou představovat právě „zapomenutý“ taxon Simenia acaulis.
Fotografováno dne 30. 10. 2013 (Etiopie, Simien Mountains National Park, mezi tábořištěm Geech a vrchem Imet Gogo).