Syn.: Doronicum calcareum Vierh.
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Endemit Východních Alp, roste jen v Rakousku v nejseverovýchodnější části tohoto pohoří na dosti malém území táhnoucím se od Schneebergu na východě po Hochschwab na západě.
Ekologie: Roste na alpínských trávnících na kamenitých svazích, výhradně na vápenci.
Popis: Vytrvalá chlupatá bylina vysoká 10–20 cm. Lodyhy jsou přímé, řídce olistěné, jednoúborné. Listy vytvářející listovou růžici jsou řapíkaté, čepele jsou eliptické, poněkud tuhé. Lodyžní listy jsou objímavě přisedlé. Úbor je žlutý, dosti velký, asi 4 cm v průměru. Zákrovní listeny jsou porostlé dlouhými žláznatými chlupy. Vnější květy jsou jazykovité, vnitřní květy terče jsou trubkovité. Plodem je nažka.
Záměny: Patří do skupiny vysokohorských kamzičníků, jež jsou si dosti podobné, do okruhu kamzičníku Clusiova (Doronicum clusii). Nejpodobnější je mnohem rozšířenější Doronicum glaciale subsp. glaciale, lišící se drobnými znaky v ochlupení. Na zákrovních listenech jsou přítomné přisedlé žlázky, naopak dlouhé žláznaté chlupy chybí a přízemní listy má na rozdíl od subsp. calcareum porostlé krátce stopkatými žláznatými chlupy. V místech, kde se areály obou poddruhů dotýkají, jsou běžné přechodné formy.
Fotografováno dne 14. 6. 2024 (Rakousko, na Schneebergu kolem hory Waxriegel).