Syn.: Echeveria recurvata L. Carruth.
Čeleď: Crassulaceae – tlusticovité
Rozšíření: Pravděpodobně endemit severovýchodního výběžku And ve Venezuele, vyskytuje se v horské skupině v okolí nejvyšší venezuelské hory Pico Bolívar.
Ekologie: Stanovištěm jsou kamenité svahy s nízkou vegetací formace páramo, lokality leží v nadmořské výšce 2700–3700 m. Vyžaduje chladné a suché klima.
Popis: Vytrvalé sukulentní rostliny; často tvoří jen přízemní růžice, ale může vytvářet i krátké rozvětvené lodyhy až 15 cm vysoké, s růžicí na vrcholu. Listy jsou střídavé, v dobře vyvinuté růžici jich může být 15–40, jsou vejčité až kopinaté, někdy obkopinaté, 4–5(–9) cm dlouhé, 1,5–2,5 cm široké a 0,3–0,4 cm tlusté, někdy nazpět ohnuté, obvykle mělce žlábkovité, nejčastěji modrozelené a nápadně sivě ojíněné, ale někdy i hnědozelené, na vrcholu s hrotem asi 1 mm dlouhým. Květenství vyrůstá z úžlabí listů a je 25–50 cm vysoké, tvoří je hrozen 15–40 květů, na počátku spíše shloučených; sterilní listeny jsou 1,5–3 cm dlouhé, listeny pod květy jsou kratší; květní stopky jsou 1–4 mm dlouhé, nesou 2 krátké listence; kalich je na bázi srostlý, cípy jsou přímé, víceméně stejné, 4–8 mm dlouhé; koruna je zvonkovitá, 8–13 mm dlouhá, sytě žlutá nebo oranžová, někdy až červená, cípy jsou 5–7 mm široké a 4–6 mm před konce ven vyhnuté; tyčinek je 10, kratších než koruna; plodolistů je 5, volných, přímých, zelenavých nebo načervenalých. Plody jsou měchýřky.
Poznámka: Druh byl původně popsán z hor severovýchodně do města Mérida jako E. recurvata, ale toto jméno není podloženo herbářovou položkou, a lze je proto považovat za neplatné (nomen invalidum).
Fotografovala Jindřiška Vančurová, ve dnech od 7. do 9. 1. 2016 (Venezuela, Sierra Nevada de Mérida, svahy Pico Bolívar).