Syn.: Bequaertiodendron magalismontanum (Sond.) Heine et J. H. Hemsl., Boivinella argyrophylla (Hiern) Aubrév. et Pellegr., Boivinella wilmsii (Engl.) Aubrév. et Pellegr., Chrysophyllum antunesii Engl., Chrysophyllum argyrophyllum Hiern, Chrysophyllum carvalhoi Engl., Chrysophyllum gossweileri De Wild., Chrysophyllum lujae De Wild., Chrysophyllum magalismontanum Sond., Chrysophyllum mohorense Engl., Chrysophyllum wilmsii Engl., Neoboivinella argyrophylla (Hiern) Aubrév. et Pellegr., Neoboivinella gossweileri (De Wild.) Liben, Neoboivinella wilmsii (Engl.) Aubrév. et Pellegr., Pachystela antunesii (Engl.) Lecomte, Pachystela argyrophylla (Hiern) Lecomte, Pachystela magalismontana (Sond.) Lecomte, Pouteria antunesii (Engl.) Baehni, Pouteria magalismontana (Sond.) A. Meeuse, Sideroxylon randii S. Moore, Zeyherella gossweileri (De Wild.) Aubrév. et Pellegr., Zeyherella magalismontana (Sond.) Aubrév. et Pellegr.
Čeleď: Sapotaceae Juss. – zapotovité
Rozšíření: Druh tropické Afriky, jehož areál na severu zasahuje až do Guiney, Ghany a jižní Nigérie, vyskytuje se v Zairu a Tanzanii, na jihu proniká až do Angoly, Mosambiku, Svazijska a na sever jihoafrické provincie KwaZulu-Natal.
Ekologie: Charakteristický druh kamenitých svahů a skalních výchozů, roste rovněž v pobřežní vegetaci a lesních lemech, stoupá až do nadmořské výšky okolo 1800 m. Kvete od června do prosince.
Popis: Stálezelený keř nebo strom dosahující výšky 3–17 m, s borkou šedou, hladkou a letorosty pokrytými červenohnědými chlupy. Listy jsou střídavé, většinou nahloučené na konci větví, řapíkaté, eliptické až obkopinaté, 4–15(–30) cm dlouhé a 2–5(–7) cm široké, kožovité, na bázi klínovité, celokrajné, na vrcholu zaokrouhlené nebo vykrojené, v mládí zlatohnědé, později zelené až šedozelené, s bělavým voskovým povlakem, na rubu sametově zlatohnědě nebo stříbřitě oděné. Květenství je kauliflorní, květy vyrůstají ve svazečcích přímo na starém dřevě stromu, jsou oboupohlavné, drobné; kalich je 2,5–5 mm dlouhý, vně hnědě chlupatý, kališní cípy jsou vejčité, koruna je asi o 2 mm delší než kalich, korunní cípy jsou vejčité, špičaté, bělavé, později načervenalé až nahnědlé; tyčinek je 5, čnělka je asi 1,5 mm dlouhá, lysá. Plodem je elipsoidní dužnatá bobule, až 2,5 cm dlouhá, v době zralosti červená.
Využití: Kořeny i plody tohoto stromu jsou používány v africké tradiční medicíně. Plody jsou jedlé, obsahují údajně značné množství vitamínu C, vyrábějí se z nich sirupy, kompoty, džemy i svérázný alkoholický nápoj (mampoer).
Poznámka: K ryze africkému rodu Englerophytum v současnosti náleží asi 13 druhů.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 7. 9. 2018 (Svazijsko, Malolotja Nature Reserve).