Svazijská přírodní rezervace Malolotja se rozkládá na severozápadě této jihoafrické země, na ploše 18 000 hektarů (zhruba polovina území našeho Krkonošského národního parku), což z ní činí největší chráněnou oblast v zemi. Jen pro pořádek uveďme, že od roku 2018 je oficiálním názvem Svazijského království eSwatini.

Malolotja Nature Reserve

Na západě Malolotja hraničí s jihoafrickou přírodní rezervací Songimvelo, se kterou spolupracuje na ochraně přírody. Nejvyšším bodem parku je Ngwenya (1829 m n. m.), druhá nejvyšší hora Svazijska po hoře Emlembe (1862 m n. m.), která však leží už mimo chráněnou oblast, severně od Malolotje, na hranicích s Jihoafrickou republikou. Rezervace je údajně nejkrásnějším a přitom turisticky nejméně navštěvovaným chráněným územím ve Svazijsku. Přes chráněné území protéká řeka Malolotja s četnými vodopády, včetně nejvyššího svazijského vodopádu Malolotja Falls (95 m). Celé území nabízí široké možnosti pro pěší turistiku a přitahuje především ty, kdo hledají zážitky z drsné, ale tiché přírody.

Malolotja Nature Reserve

Průměrné srážky v oblasti dosahují 1150 mm za rok, většina srážek spadne v letních měsících. Běžně se vyskytují husté mlhy. Teploty se v rámci rezervace výrazně liší. Denní průměrné teploty se pohybují od 18 °C v létě do 11 °C v zimě. Obvykle dochází k poměrně vysoké teplotní změně během dne. Relativní vlhkost je obecně vysoká v létě (přibližně 85 %) a mírně nižší v zimě (asi 65 %), i když je to poměrně variabilní. Průměrná měsíční rychlost větru se obvykle pohybuje mezi 5 a 15 km/h.

Malolotja Nature Reserve

Floristicky patří Malolotja k Zambezijské provincii, leží na pomezí tropického travinného biomu a savany. Savanovou křovinatou vegetační formaci, která je v jižní Africe označována jako bushveld, tu najdeme vlastně pouze ve střední části rezervace, tady jsme v bioregionu Lowveld. Na severu, ale i jihu rezervace se už bioregionálně nacházíme v Highveldu, v oblasti horských travinných porostů (Barberton na severu, KaNgwane na jihu). Lesní vegetace je tady podstatně vzácnější, jen ostrůvkovitá.
Raritními druhy rostlin rezervace jsou například krásný podpětovitý druh skalních štěrbin Streptocarpus dunnii, vzácná bělokvětá protea Protea comptonii, významné jsou též dva druhy ohrožených cykasů Encephalartos paucidentatus a Encephalartos laevifolius, kriticky ohroženým je svazijský endemit Kniphofia umbrina (Asphodelaceae), vzácná je záraza Alectra hundtii, rovněž svazijskými endemickými druhy jsou Lotononis spicata (Fabaceae) nebo Syncolostemon comptonii (Lamiaceae) aj.

Englerophytum magalismontanum

Charakteristickou dřevinou horských křovinatých svahů a skalních výchozů je Englerophytum magalismontanum (Sapotaceae), na svazích roste také polokeř Jamesbrittenia grandiflora (Scrophulariaceae) a keř Lopholaena coriifolia z čeledi hvězdnicovitých, k dominantním druhům náleží i Cliffortia serpyllifolia (Rosaceae), třezalka Hypericum revolutum, objevuje se tu stromová kapradina Cyathea dregei a stálezelený strom Syzygium cordatum z čeledi myrtovitých, žlutě kvetoucí keřík Gnidia caffra (Thymelaeaceae), najdeme i protey, kromě druhu Protea comptonii tu roste ještě třeba Protea caffra a P. roupelliae.

Malolotja Nature Reserve

Mezi typické trávy rezervace patří Themeda triandra, Tristachya leucothrix, Loudetia simplex, Eragrostis racemosa a Eragrostis capensis, dále Diheteropogon filifolius, Microchloa altera, Panicum natalense nebo Monocymbium ceresiiforme.
Z bylin a polokeřů se tu vyskytují klejicha Asclepias aurea, cibulovina Ledebouria revoluta z čeledi chřestovitých, Monopsis decipiens (Campanulaceae), bobovitá Pearsonia uniflora, hluchavkovitá Rotheca hirsuta a čistec Stachys natalensis, mořenovitý druh Pentanisia prunelloides, slézovitá Hermannia cristata, zárazovitá Graderia subintegra, mnoho druhů z čeledi hvězdnicovitých, jako např. Gerbera ambigua, Callilepis leptophylla či Dimorphotheca spectabilis. Orchideje zastupují třeba Disa baurii a Eulophia hians. Z velkého množství smilů uveďme Helichrysum aureum a H. oreophilum.

Malolotja Nature Reserve

Na vegetaci jižní Afriky mají značný vliv požáry, které mají obvykle přírodní původ, po období sucha vyschlou stařinu zapalují blesky jarních bouřek. Na území rezervace jsou požáry častěji řízeny člověkem, jsou tu plánovitě vypalovány suché travnaté plochy, což podporuje růst nové vegetace. Mezi typické pyrofyty, jejichž šíření podporují požáry, patří třeba vytrvalá bylina Clutia monticola, právenka Justicia anagalloides (Acanthaceae), Kohautia amatymbica z čeledi mořenovitých, palnice Acalypha depressinervia (Euphorbiaceae), Gnidia kraussiana z čeledi vrabečnicovitých, bazalka Ocimum obovatum nebo vytrvalá bylina Rhynchosia monophylla.

Malolotja Nature Reserve

Skalní výchozy poskytují ochranu před ohněm mnohým dřevinám a bylinným druhům rostlin. V některých případech se tvoří malé ostrůvkovité lesy, ve kterých roste komule Buddleja salviifolia, hlavoš Cephalanthus natalensis, stálezelená dřevina Cussonia spicata z čeledi aralkovitých, tomel Diospyros whyteana, stromek Halleria lucida (Stilbaceae), menší stromky Greyia sutherlandii a G. radlkoferi z čeledi medokvětovitých, stálezelený strom Rapanea melanophloeos z čeledi prvosenkovitých, karynta Psychotria capensis, stálezelený keř Burchellia bubalina z čeledi mořenovitých, Peltophorum africanum z čeledi bobovitých a strom Englerophytum magalismontanum (Sapotaceae). Najdeme zde také cibulovinu Scadoxus puniceus, nízký keř Xerophyta retinervis, sukulentní Aloe marlothii a A. arborescens.

Malolotja Nature Reserve
Malolotja Nature Reserve

Lesy jsou ve struktuře podobné, jejich druhová skladba se mění s nadmořskou výškou. Ke zdejším dřevinám patří například Dombeya rotundifolia, Syzygium cordatum, Combretum kraussii, Erythrina lysistemon a Heteropyxis canescens, též Dalbergia armata, Harpephyllum caffrum, Strelitzia caudata a Zanthoxylum davyi. V lesním podrostu na vlhčích stanovištích rostou Dietes iridioides (Iridaceae) a velká kapradina Osmunda regalis.

Malolotja Nature Reserve

V rezervaci bylo zaznamenáno přes 270 druhů ptáků, žije tu také přes 60 druhů savců. Z dalších zajímavostí je třeba uvést, že na území parku se nachází nejstarší důl na světě, 43 tisíce let starý Ngwenya Mine. Již v době kamenné zde lidé dobývali hematit a spekularit. Prohlídka dolu je možná s průvodcem po předchozím objednání.

Malolotja Nature Reserve

Fotografováno ve dnech 6. a 7. 9. 2018.