Biologická klasifikace: Animalia, Mammalia, Perissodactyla, Equidae
Česká jména: zebra stepní, kvaga, zebra kvaga
Anglická jména: Plains zebra
Rozšíření: Obývá východní a jižní Afriku, areál se táhne od Jižního Súdánu a Keni přes Tanzanii, Zambii, severní Namibii, Botswanu a Zimbabwe až po východní část Jihoafrické republiky. Na tomto území je rozlišováno pět poddruhů, šestý poddruh (nominátní), který se vyskytoval v jihoafrickém Kapsku a v oblasti ležící západně od Dračích hor, vyhynul.
Způsob života: Žije se v otevřených savanách s roztroušenými stromy a křovinami, v rozvolněných lesích, občas stoupá do kopcovitých a horských oblastí, maximálně však do nadmořské výšky 4300 m (v Keni). Vyhýbá se deštným lesům a pouštím. V období sucha zůstává v blízkosti napajedel.
Živí se převážně tvrdými stepními travinami, nepohrdne ani bylinami, listy a větvičkami. Většinu dne tráví na pastvě společně s gazelami a žirafami, lépe tak zaznamená případné nebezpečí. Dorozumívá se s ostatním zebrami pomocí zvuků, výrazů obličeje, pohybů uší, zdraví se čicháním, doteky a třením. Černobílé pruhování na těle poskytuje maskování a schopnost se vzájemně rozpoznat.
Je to druh společenský, žije ve stálých rodinných skupinách o 4–8(–15) jedincích, složených z jednoho hřebce, 1–6 samic a jejich mláďat. Je polygamní, jeden hřebec se páří s harémem klisen. Skupinu vede nejstarší a rovněž i nejdominantnější klisna, za ní jdou mláďata, další členové stáda a nakonec hřebec. Mezi samicemi panuje přísná hierarchie.
Zebra se může množit po celý rok, hříbata přichází na svět nejčastěji v období dešťů (v intervalu 1–3 let). Před porodem se klisna oddělí od zbytku stáda, aby se skryla před predátory. Samice po 360–396 dnech březosti rodí 1 mládě, které váží 30–35 kg. Hříbě se dokáže 10–15 minut po narození postavit na nohy a následovat matku, od které se učí pást, vytušit predátory a cestovat za potravou. Matka kojí hříbě 7–12, případně až 16 měsíců. Samice pohlavně dospívá v 18–24 měsících. Samci opouští rodné stádo v 1–2 letech a potulují se s bakalářskou skupinou, pohlavně dospívají až ve 4 letech, kdy jsou připraveni bojovat o samice. Ve volné přírodě se dožívá maximálně 20 let.
Stáda nejsou teritoriální. Nevyhnutelnost čerstvé vody a pastvy vede zvířata k 100–150 km dlouhým migračním cestám. Během nich vytváří velká stáda spojená z několika harémů.
V ohrožení vydává výstražné volání. Klisny chrání své hříbě, hřebci brání svůj harém silnými kopy a kousáním. Mezi přirozené predátory patří lvi (Panthera leo), hyeny skvrnité (Crocuta crocuta), psi hyenový (Lycaon pictus), gepardi (Acinonyx jubatus), levharti (Panthera pardus) a krokodýli (Crocodylus niloticus).
Popis: Africký lichokopytník, dosahuje délky těla 217–246 cm, výšky v kohoutku 110–145 cm, délky ocasu 47–56 cm a hmotnosti 230–320 kg. Samec je obvykle větší než samice. U většiny populací se pásy rozšiřují až k břichu, kde se setkávají. Jsou široké, širší a vodorovnější směrem k bokům a zadní části těla. Na krku k předním končetinám jsou svislé a pokračují v hřívě, která je krátká a drží přímo vzhůru. Na končetinách jsou užší a vodorovné, pokračují až ke kopytům. V obličeje jsou seřazeny vodorovně i svisle. Ne všechny pruhy jsou výrazně černé a bílé. Některé jsou slabě hnědé nebo zanechávají v bílé oblasti hnědý stín. Ocas končí černým chomáčem chlupů. Vzor každého jednotlivce je jedinečný a funguje jako otisky prstů u lidí.
Ohrožení a ochrana: Červený seznam IUCN (2016) klasifikuje zebru stepní z hlediska ohrožení jako druh téměř ohrožený (NT), neboť její populace rychle klesá s likvidací vhodných přírodních stanovišť a s nárůstem pytláckého lovu. V mnoha zemích se vyskytuje pouze v chráněných oblastech, mimo ně jsou populace malé.
Poznámka: U zebry stepní rozlišujeme pět recentních poddruhů, které se liší vzorováním srsti, rozměrem lebky a hřívou. Na našich fotografiích je zachycen poddruh Equus quagga subsp. chapmani, jehož základní bílá srst má žlutohnědý nádech a mezi černými pruhy je náznak tmavohnědých mezipásů. Pruhování končetin není tak výrazné.
Další poddruh Equus quagga subsp. borensis je pravidelně pruhovaný a po dosažení věku tří let ztrácí hřívu.
Poddruh Equus quagga subsp. boehmi je pravidelně pruhovaný na celém těle i nohou, vyznačuje se hnědou nosní skvrnou.
Equus quagga subsp. burchellii nemá na zadní části těla pruhování a končetiny jsou téměř bílé.
Poddruh Equus quagga subsp. crawshayi je úzce pruhovaný.
Fotografováno ve dnech 2., 3. a 4. 9. 2018 (Jihoafrická republika, Kruger National Park).