Syn.: Euphrasia pratensis Fries, Euphrasia rostkoviana Hayne
Česká jména: ambrožka, světlík (Vusín 1742), světlík lékařský (Kubát 2002)
Slovenská jména: očianka Rostkovova (Goliašová 1997)
Čeleď: Orobanchaceae Vent. – zárazovité
Rozšíření: Roste téměř v celé Evropě, od západu po Ural, na severu přibližně do střední Skandinávie a na jihu do severního Středomoří. U nás roste roztroušeně na celém území, a to od nížin po horské polohy, vzácnější je v zemědělské krajině. Na Slovensku je výskyt taktéž roztroušený.
Ekologie: Roste převážně v nízkostébelných trávnících sušších i vlhkých typů, na loukách a na pastvinách. Kvete od května do října.
Popis: Lodyha je přímá, větvená často už od dolní části, dorůstající až 30 cm. Listy jsou téměř přisedlé, vejčité, s hluboce střiženými zuby a pokrytými četnými žláznatými chlupy. Žláznaté stopkaté chlupy nesou i listeny a kalich. Květní koruna je až 10 mm dlouhá (při odkvětu se zvětšující), bílé barvy s podélnými fialovými žilkami a žlutou skvrnou uprostřed dolního členěného pysku. Plodem je tobolka.
Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu (Grulich 2012) jsou horské typy E. officinalis subsp. picta a E. officinalis subsp. rostkoviana var. monticola řazeny mezi kriticky ohrožené taxony (C1t).
Využití: Ve staré a lidové medicíně byl světlík ceněn jako lék očních chorob, což zřejmě souviselo s dávnou doktrinou signatur (oku se podobá list rostliny). Jeho dnešní užití je spíše pověrečné.
Poznámka: V průběhu 20. století botanici značně znejistěli, jak interpretovat nejstarší Linnéovo jméno Euphrasia officinalis. Z velmi stručné originální diagnózy to nebylo možné a na originální herbářové položce, dnes uložené ve sbírkách Linnean Society v Londýně, jsou celkem tři rostliny, které ale náležejí dvěma odlišným druhům. To byly důvody k odmítnutí původního jména. Současná ustanovení Kódu však umožňují vybrat jeden exemplář jako holotyp a s ním Linnéovo jméno jednoznačně svázat. Typový exemplář byl identifikován jako rostlina odpovídající severoevropským rostlinám, které byly v roce 1901 znovu popsány pod jménem Euphrasia fennica. Bádání moderními metodami přispělo k poznání, že tyto rostliny nejsou zásadně odlišné od rostlin široce rozšířených v západní a střední Evropě, pro které se v posledním století vžilo označení Euphrasia rostkoviana, a je vhodnější je odlišovat pouze na úrovni poddruhu.
Světlíky se vyznačují specifickou proměnlivostí, na kterou není mezi badateli dosud jednotný názor. Světlík E. officinalis lze zařadit do skupiny diploidních velkokvětých taxonů. Mezi nimi převažují typy se žláznatým oděním: k nim patří nejen nominátní poddruh, ale i naše běžná subsp. rostkoviana. V jejím rámci můžeme ještě rozlišovat dvě morfologicko-fenologické odchylky: široce rozšířenou var. rostkoviana, která představuje pozdní, tzv. autumnální typ, kvetoucí od července do října, a převážně horský, časný, tzv. aestivální typ var. monticola, který kvete od května do poloviny července. Časně kvetoucí rostliny se vyznačují obvykle nevětvenými lodyhami s prodlouženými lodyžními články. Ve střední Evropě se kromě toho vyskytují i rostliny postrádající žláznaté odění, k nim se vztahuje jméno Euphrasia officinalis subsp. picta; další nežláznaté typy byly zjištěny např. v Alpách a Karpatech a jejich vzájemný vztah dosud není uspokojivě vysvětlen.
Fotografováno dne 24. 7. 2005 (Česko, Čechy, Kynšperk nad Ohří).