Incertae sedis: PULSATILLA čili Koniklec pana Formánka z Tupého kopce u Kohoutovic

Formánkův koniklec od Kohoutovic

Marná sláva, o některých rostlinách sice slyšela spousta lidí, ba někteří je dokonce i viděli, ale stejně pro ně správné jméno ne a ne najít – tedy takové jméno, které by ladilo se všemi botanickými pravidly a nomenklatorickými kódy. K těmto vědecky nepřesně pojmenovaným rostlinám patří i bělokvětá forma jistého koniklece od Brna, na kterou už v druhé polovině 19. století upozornil skvělý na Moravě působící botanik Eduard Formánek. Ale nenapínejme zbytečně dlouho, podívejme se, jak to přesně pan Formánek tehdy viděl…

Na 37. straně 39. ročníku vídeňského botanického časopisu Österreichische botanische Zeitschrift z roku 1889 najdeme rubriku Correspondenz. A v ní i krátkou zprávu od doktora Formánka, s datací Brünn, am 7. December 1888 a následným textem:

Am 4. April 1885 fand ich auf dem Tupý Kopec bei Kohontowitz nächst Brünn eine Pulsatilla vulgaris Mill. f. albiflora m., die von der typischen Pflanze einige Abweichungen zeigte, weshalb ich hier die Beschreibung derselben folgen lasse. Pflanze in allen Theilen zarter und schlanker, Hüllen fast um die Hälfte kleiner, Kelchblätter in der Regel sechs, schmäler als beim Typus, schneeweiss, sammt den Hüllen seidenglänzend zottig behaart. Staubfäden zarter, weniger dicht, Staubbeutel blassgelb, Stengel schmutzigweiss, Narben wie beim Typus violett.

Kohontowitz nächst Brünn jsou zcela jistě brněnské Kohoutovice, víska, ve které jsem strávil dobrých sedm let života, jenže přesto jsem tam o Tupém kopci nikdy neslyšel. Zcela určitě jsem tam ale každé jaro chodíval do přírodní rezervace Kamenný vrch, která je koniklecovými loukami proslavená po celém širém kraji. A jednou – je to už 15 let, neuvěřitelné, jak ten čas letí – jsem tam dva takové celkově útlejší a zároveň bělokvěté koniklece (tedy přesně jako z popisu pana Formánka) dokonce viděl a naštěstí je také nafotil. Potěší, když člověk ví, že se dívá na stejnou formu koniklece rostoucí na nejspíš skoro stejném místě, kde ji viděl před nějakými 120 lety i Eduard Formánek.
Jen tedy, na co že se to vlastně společně díváme? Podle pana Formánka to byla bělokvětá forma koniklece německého, tedy Pulsatilla vulgaris f. albiflora. Současná botanika tyto rostliny z oblasti jižní Moravy obvykle přiřazuje k panonskému konikleci velkokvětému (Pulsatilla grandis). A máme tu problém: žádná bělokvětá forma Pulsatilla grandis f. albiflora dosud nejspíš vůbec popsána nebyla – chybí nám pro ni platné jméno. A nejspíš ho už ani nikdo nikdy nevytvoří, dnešní doba si na detaily zrovna nepotrpí, není moc důvodů publikovat nové jméno jen pouhopouhé formě. A tak jsem se rozhodl, že si ho vyrobím aspoň já sám! Budu mu říkat nějak pěkně, vůbec ne stroze botanicky, my muzikanti si totiž na rozdíl od botaniků smíme vyrábět i vlastní jména, daleko poetičtější i názornější. Co třeba tak nějak lidsky i trošku geograficky zároveň? Třeba koniklec pana Formánka z Tupého kopce u Kohoutovic? Myslím, že to by určitě šlo.

Formánkův koniklec od Kohoutovic
Formánkův koniklec od KohoutovicFormánkův koniklec od Kohoutovic
Formánkův koniklec od Kohoutovic
Formánkův koniklec od Kohoutovic
Formánkův koniklec od Kohoutovic

Fotografováno dne 3. 4. 2004.