Syn.: Anomatheca laxa (Thunb.) Goldblatt, Gladiolus laxus Thunb., Lapeirousia laxa (Thunb.) N. E. Br., Meristostigma laxum (Thunb.) A. Dietr.
Čeleď: Iridaceae – kosatcovité
Rozšíření: Druh pochází z jižní Afriky – Eastern Cape, KwaZulu-Natal, Limpopo, Mpumalanga a Svazijsko. S oblibou se pěstuje jako okrasná rostlina v zahradách a parcích subtropických a tropických oblastí, odkud občas i zplaňuje (např. americká Florida a Argentina).
Ekologie: Roste na slunných stanovištích na okrajích křovin nebo v lesních lemech. Zplaňuje na člověkem narušených místech nebo opuštěných zahradách. Nejlépe se jí daří na písčitých až hlinitých, vlhkých půdách. Vydrží i mírný mráz. V místě původního výskytu kvete od října do ledna.
Popis: Vytrvalá bylina s podzemní hlízkou, 20–35 cm vysoká. Stonek je přímý, listy jsou přízemní, mečovité, o málo delší než květenství, s jemnými, souběžnými žilkami. Květy vyrůstají v jednostranných klasech po 2–6, koruna je nálevkovitá, 2–3 cm dlouhá, okvětní lístky jsou rozestálé, podlouhlé až vejčité, barvy růžové až červené, u spodních tří lístků s tmavě červenou skvrnou při bázi, jsou nevonné. Plodem je tobolka cca 1 cm v průměru.
Poznámka: Druh Freesia laxa má dva poddruhy – kromě nominátního poddruhu (na našich snímcích) je to ještě F. l. subsp. azurea, která se odlišuje bílými až bledě modrými okvětními lístky s modrými až fialovými skvrnami.
Latinské jméno rodu odkazuje na německého lékaře Friedricha H. T. Freese.
Fotografováno dne 7. 5. 2006 (Portugalsko, Madeira, Ribeira Seca, Levada do Canical).