Česká jména: kucinár (Presl 1846), gardénie (Mareček 1996)
Čeleď: Rubiaceae Juss. – mořenovité
Rozšíření: Je původní v jihovýchodní Asii – v Indii, Thajsku, Malajsii, jako okrasná rostlina se však pěstuje i na jiných kontinentech v tropickém pásmu, velmi populární je třeba na Havaji. Není invazivní.
Ekologie: Roste na okrajích tropických lesů od nížin až do výšky zhruba 1000 m, jednotlivě či po menších skupinkách. Preferuje spíše kyselou půdu a dostatek vláhy. Má velmi dlouhou dobu kvetení, která někdy trvá i více než osm měsíců. Velice zajímavá je postupná změna barvy květů, které jsou po rozvití světle krémové a postupně tmavnou až do zářivě zlatožluté či dokonce oranžové zhruba po 2 až 3 dnech.
Popis: Stálezelené keře až menší stromky s výškou maximálně do 6 m. Listy jsou vstřícné, obvejčité až kopinaté, 35–45 × 15–20 cm velké, kožovité, na líci lesklé, na rubu pýřité, zúžené do velmi ostré špičky s výraznou žilnatinou. Květy jednotlivé nebo v několikakvětých vrcholících, vonné, kalich dlouhý až 30 mm, trubka koruny až 5 cm dlouhá, zakončená 6–9 obvejčitými laloky, po rozkvětu krémovými, pak žlutými nebo až temně oranžovými. Plody jsou kulovité bobule, v době zralosti oranžové až červenohnědé s mnoha semeny.
Využití: Ve své domovině je to poměrně široce využívaná léčivá rostlina s vysokým obsahem adstringenních, tedy stahujících látek i s fytoncidními účinky (zabíjí některé bakterie a další patogeny). Extrakt z květů se používá jako podpůrná léčba u krvavých průjmů, zvracení i vykašlávání krve (maximální denní dávka je 50 až 100 mg podle hmotnosti pacienta), rozemletá kůra či extrakt z ní se osvědčil při léčbě některých kožních onemocnění, plody díky obsahu mukolytických i fytoncidních látek pomáhají při léčbě kašle a bronchitidy. V lidové medicíně se pak používají obklady z listů k léčbě revmatických bolestí.
Jako skleníková či hrnková dřevina příliš využívána není, ačkoliv díky svým atraktivně zbarveným i tvarovaným květům by z ní mohly být překrásné bonsaje, protože je náročná na pěstování mimo tropy. V tropech není s jejím pěstováním problém. Ideální je pro ní stanoviště na slunci či v mírném polostínu a dostatek, nikoliv ale přebytek vláhy. Naopak se spokojí s chudší, spíše kyselou půdou. Nesnáší ale chlad a pokles teplot zhruba pod 15 °C. Množit lze semeny i řízkováním.
Velmi problematické je naopak pěstování v bytových podmínkách. Všechny gardénie totiž vyžadují zvýšenou vlhkost vzduchu, pokud mají dobře kvést. Lze sice květináč postavit do misky s vlhkými oblázky a rovněž nejlépe denně rosit vlažnou měkkou vodou, nicméně vodní kapky způsobují skvrny na květech a navíc mohou způsobit nějakou houbovou chorobu, na které gardénie často trpí.
Fotografováno dne 4. 2. 2012 (Thajsko, ostrov Ko Chang, Paradise Resort).