Konrad Gesner (Conrad von Gessner) se narodil dne 26. března 1516 v Curychu (Zürich), zemřel 13. prosince 1565 tamtéž. Byl to švýcarský lékař a přírodovědec, jeho spis Historiae animalium (1551–58) patří k prvním dílům moderní zoologie.
Byl synem kožešníka, v rodném Curychu začal studovat medicínu. Měl velký talent, četl klasická díla v latině a řečtině, a proto ho podporovali jeho učitelé v dalších studiích. Po otcově smrti, který zemřel v roce 1531 při jednom z dobových náboženských konfliktů, musel pro nedostatek peněz studia přerušit. Jeden z jeho učitelů se stal jeho pěstounem, druhý ho živil a ubytoval na tři roky, třetí ho podporoval při studiu ve Štrasburku – takto tedy mohl pokračovat ve studiu na univerzitách ve Štrasburku a Bourges (1532–33). Získal i mecenáše pro studium v Paříži. V roce 1535 ho náboženské nepokoje dovedly zpět do Curychu, kde se v devatenácti letech oženil s dívkou bez věna. Přátelé mu sehnali učitelské místo a finanční podporou umožnili dokončit studia v Basileji (1536). Gesner jejich důvěru nezklamal a své nadání plně využil.
Jeho první publikace (1537) byl řecko-latinský slovník, který zpracoval ve volném čase v Basileji. Ve věku 21 let (1537) byl jmenován profesorem řečtiny na nově založené univerzitě v Lausanne, která byla součástí univerzity bernské. To mu zajistilo živobytí, volný čas věnoval přírodním vědám, hlavně botanice. Od roku 1541 byl i profesorem fyziky. Tři roky výuky mu poskytly dostatek peněz na další studium medicíny v letech 1540–41. Studoval i na slavné univerzitě v Montpellieru a v roce 1541 získal titul doktor medicíny v Basileji. Pak se usadil v Curychu, kde si otevřel lékařskou praxi a žil po zbytek života. Současně přednášel fyziku na Collegium Carolinum, předchůdci univerzity v Curychu. Po roce 1554 byl jmenován městským lékařem v Curychu jako nástupce chirurga Jakoba Rufa. Podnikal cesty do ciziny a letní botanické exkurze po celém Švýcarsku. Císař Ferdinand I. ho povýšil do šlechtického stavu, ale Gesner zemřel na mor rok po svém povýšení. V roce 1565 totiž propukl v Curychu mor a Gesner ošetřoval reformátora H. Bullingera, kterému za epidemie zemřela žena a 3 dcery.
Současníci ho znali především jako botanika, přestože jeho botanický rukopis byl publikován až po jeho smrti v Norimberku ve 2 dílech. Miloval hory a obdivoval přírodu. Založil v Curychu první botanickou zahradu a důležité sbírky přírodnin, které však byly brzy po jeho smrti poztráceny. V roce 1541 na začátek práce Libellus de lacte et operibus lactariis vložil dopis příteli J. Vogelovi o krásách pohoří kantonu Glarus. V roce 1555 popsal exkurzi na Gnepfstein v pohoří Pilatus v Descriptio Montis Fracti sive Montis Pilati. Dílo Stirpium historia popisuje význam částí rostlin, hlavně květů a plodů pro systematiku rostlin. Za jeho života vyšly také práce Enchiridion historiae plantarum (1541) a Catalogus plantarum (1542) ve 4 jazycích. Věnoval se i zoologii, jeho Historiae animalium (1551–58) je pokládána za začátek moderní zoologie. Vyšla ve 4 dílech (1551–58, Zürich; savci, ptáci, ryby), 5. díl (plazi, 1587) vyšel až po jeho smrti. Práce vycházela opakovaně – jako Thierbuch 1565, jako Allgemeines Thierbuch 1669–70. Práci ilustrují dřevořezy, např. známý nosorožec od Albrechta Dürera. Gesner je s U. Aldrovandim považován za zakladatele moderní zoologie.
Jeho další práce jsou z roku 1545 Bibliotheca universalis, druhá část Pandectarium sive partitionum universalium Conradi Gesneri Ligurini libri XXI vyšla 1548, dokončeno bylo pouze 19 dílů. V roce 1555 vydal Mithridates de differentis linguis (výčet asi 130 známých jazyků). Theologická encyklopedie publikovaná v roce 1549 měla obsahovat i lékařské práce, avšak nebyla dokončena.
Ilustrace z jeho pozůstalosti byly použity pro frankfurtské vydání knihy Joachima Cameraria (1534–98) s názvem Kreutterbuch deß Hochgelehrten und weltberühmbten Herrn D. Petri Andreae Matthioli z roku 1586. To se stalo základem i pro druhé české vydání Matthioliho Herbáře, které připravil v roce 1596 Huber z Riesenpachu.
Jeho význam pro švýcarskou vědu připomíná pomník v Curychu, a tzv. Gesnerova zahrada jako připomínka středověké bylinkové zahrady ve staré botanické zahradě. Standardní podoba jeho jména v botanické literatuře je GESNER. Na jeho počest pojmenoval C. Plumier rod Gesnera, z čeledi Gesneriaceae, Linné jméno pozměnil na Gesneria; druhová jména známe gesneriana, gesneri, např. Tulipa gesneriana.
