Syn.: Feuilleea edulis (Mart.) Kuntze, Inga benthamiana Meissner, Inga benthamiana Meisn., Inga scabriuscula Benth., Inga vera sensu Brenan, Inga vera Kunth, Inga ynga (Vell.) J. W. Moore, Mimosa ynga Vell.
Česká jména: obaloš cukrový (Presl 1846), inga jedlá (Mareček 1997)
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Původní je tato dřevina velmi pravděpodobně v amazonské oblasti severu Jižní Ameriky, areál sahá od východního Peru až po ústí Amazonky. V současnosti se však objevuje v celé tropické části Střední a Jižní Ameriky (od Mexika až po střední Brazílii a severní Argentinu, byl zavlečen i do chocóanské části severozápadu Jižní Ameriky), rovněž v tropické západní Africe (od ostrova Bioko po severní Angolu), severní Austrálii i Polynésii.
Ekologie: Roste v tropických deštných lesích, podél vodních toků, rovněž v sekundární vegetaci, v pásmu od pobřeží až do nadmořské výšky okolo 1300 m. Často bývá vysazován i v okolí lidských sídel, kolem cest a zemědělských ploch.
Popis: Strom, 8–15(–20) vysoký, s kmenem přímým a větvemi chlupatými, později olysávajícími, pokrytými lenticelami. Listy jsou velké, sudozpeřené, s 3–6 páry lístků, které jsou vejčité až eliptické, až 15 cm dlouhé a 5–7 cm široké, na bázi většinou zaokrouhlené, celokrajné, na vrcholu špičaté, na rubu především na žilkách jemně chlupaté; vřeteno listu je výrazně křídlaté, mezi řapíčky lístků se nacházejí nápadné nektariové žlázky, téměř okrouhlého tvaru, jejichž šířka je o něco větší než délka. Květenství je axilární nebo terminální, latnaté; listeny jsou vejčité, asi 5 mm dlouhé, opadavé; květy jsou bělavé; kalich je nálevkovitý, zhruba 7–8 mm dlouhý, krátce chlupatý; koruna je trubkovitá, skoro 2 cm dlouhá; tyčinky jsou většinou 4–5 cm dlouhé, z koruny vyniklé. Plodem je obří lusk, 40–120 cm dlouhý a 2–4 cm široký.
Využití: Dřevo stromu je velice tvrdé a těžké, vyrábí se z něj nábytek, kůra se používala v koželužství a jako žluté barvivo. Dužnina lusků je sladká, lusky se tedy konzumují jako ceněné ovoce. Strom je vysazován kolem polností i pro poskytování kýženého stínu.
Poznámka: Rod Inga je velmi početný, zahrnuje více než 350 druhů tropických dřevin.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 20. 1. 2016 (Venezuela, Parque Nacional Canaima, okolí Lago de Canaima).