Biologická klasifikace: Animalia, Aves, Pelecaniformes, Ardeidae
Syn.: Ardea minuta Linnaeus, 1766
Česká jména: bukáček malý, bukač malý
Anglická jména: Little bittern, Common little bittern
Rozšíření: Bukáček malý se vyskytuje v jižní, střední a východní Evropě, na severu se jeho areál rozprostírá od Nizozemska po Estonsko a evropské Rusko, na východě zasahuje až do západní a centrální Asie. Vyskytuje se také v Africe – na severu kontinentu od Maroka po Egypt, jižně od Sahary pak jeho areál sahá až do Jihoafrické republiky a na Madagaskar. Evropské populace jsou stěhovavé a zimují v subsaharské Africe.
Jsou rozlišovány tři poddruhy, v České republice žije poddruh nominátní.
Způsob života: Obývá zarostlé okraje jezer, tůní a nádrží, zalesněné a bažinaté břehy potoků a řek, rašeliniště, vlhké travní porosty, rýžová pole, místy porosty mangrove a břehy slaných lagun. Žije skrytě v husté vodní vegetaci s orobincem, rákosem, vrbami či olšemi.
Nejčastěji loví ze zálohy, pod krytem, nebo na okraji hustého porostu. Trpělivě číhá a pak hbitě lapí kořist. Konzumuje malé ryby, velký vodní hmyz a jeho larvy, pavouky, červy, obojživelníky, měkkýše, korýše, malé plazy.
Je aktivní převážně ve dne, ale rybaří i za soumraku. Zdatně šplhá po rákosových stoncích, v případě nebezpečí zaujme strnulý postoj a splyne dobře s vegetací.
Samec přilétá ze zimoviště první, své teritorium vymezuje zpěvem, odhání všechny konkurenty a určuje hnízdiště. Obě pohlaví budují hnízdo ze stonků upevněné na rákosu v husté vegetaci nebo na větvích nízko nad vodní hladinou. Samice klade 5–7 vajec, která inkubují oba partneři 16–20 dní. Mláďata se líhnou dobře vyvinutá, po 5–6 dnech opouštějí hnízdo a drží se stonků okolní rostlin. Postupně se vzdalují od hnízda, ale pravidelně se vrací pro potravu. Přibližně po měsíci se osamostatňují.
Popis: Nejmenší volavka, v Evropě dosahující délky 27–38 cm, rozpětí křídel 48–58 cm a hmotnosti 125–150 g. Dýkovitý zobák je žlutohnědý, během období rozmnožování často červenooranžový. Holá kůže okolo oka je žlutá, duhovka oka je žlutooranžová. U dospělého samce jsou temeno a svrchní část těla černé s nazelenalými odlesky, skvrna na křídle je okrově žlutá. Boky hlavy a krku jsou světle okrově žluté, na krku jsou dva jemné bílé pruhy. Hruď a břicho jsou žlutohnědé s několika tmavými skvrnami. Nohy jsou nazelenalé.
U samice je černé temeno hnědě olemované. Hřbet je hnědý se žlutavou kresbou. Horní část ocasu je černá. Na krku jsou hnědé skvrny, boky jsou tmavě hnědé. Letky jsou černohnědé, větší krycí pera žlutohnědá. Duhovka oka je světlejší než u samce. Mladý jedinec se podobá samici, ale spodní část těla je světle hnědá a krk je úzce pruhovaný.
Ohrožení a ochrana: Červený seznam IUCN (2019) klasifikuje bukáčka malého z hlediska ohrožení jako druh méně dotčený (LC). V českém Červeném seznamu (2017) je zařazen do kategorie kriticky ohrožených druhů (CR).
Fotografováno ve dnech 29. a 30. 7. 2025 (Česko, Čechy, NPP Řežabinec).