Syn.: Cocos chilensis (Molina) Molina, Jubaea spectabilis Kunth, Micrococos chilensis (Molina) Phil., Molinaea micrococos Bertero, nom. illeg., Palma chilensis Molina
Čeleď: Arecaceae – arekovité
Rozšíření: Areál se rozkládá ve střední části Chile v regionech Coquimbo, Valparaíso, Santiago, O’Higgins a Maule. Zástupce monotypického rodu.
Ekologie: Roste v údolích kolem vodních toků, v území s výrazným letním srážkovým propadem. Vystupuje do nadmořské výšky 1600 m. Ve vegetaci provází např. Lithraea caustica, Cryptocarya alba, Acacia caven a Peumus boldus.
Popis: Jednodomá palma vysoká až 33 m, kmen je štíhlý, o průměru 0,4–2 m, na bázi často nepravidelně ztloustlý, šedavý, s jizvami po opadlých listech. Listy tvoří na vrcholu chochol; řapík je na průřezu trojúhlý; čepel je zpeřená, 2–3(–5) m dlouhá a 50–60 cm široká, lístků je 110–120, jsou jednoduše zřasené, na vrcholu špičaté. Květenství je latovité, vyrůstá z paždí listů, nese 1–1,2 m dlouhý listen a jednopohlavné, 2,5–3 dlouhé květy; samčí květy mají kalich s 3 úzce trojúhlými cípy, 3 delší korunní lístky, 18 tyčinek a malé pistillodium; samičí květy jsou o něco větší než samčí, mají 3 střechovité kališní lístky, 3 překrývající se korunní lístky, nízký staminodiální kruh a 3pouzdré gyneceum s 3 vajíčky. Plodem je kulovitá peckovice asi 2,2 cm v průměru, žlutozelená, za zralosti oranžová.
Ohrožení a ochrana: Vzhledem k zániku stanovišť a likvidaci jedinců při získávání palmové šťávy, druh byl zařazen na Červený seznam IUCN do kategorie zranitelných (VU – vulnerable). Dnes je známo asi 2600 jedinců v přírodě.
Využití: Z mízy získávané ze vzrostných vrcholů se získával med (a jeho zkvašením víno nebo likér likér), přitom ale bylo potřeba palmu porazit. V tradiční medicíně se užívají plody, kterými lze léčit poruchy trávení. V současné době má také okrasný význam.
Poznámka: Jedna z nejmohutnějších palem na světě; její jméno poukazuje na krále Jubu II., který se rovněž zajímal o botaniku. Nejbližší příbuzní jsou další jihoamerické palmy rodů Butia a Jubaeopsis. Blízce příbuzná byla i endemická palma Velikonočního ostrova Paschalococos disperta, která vyhynula zřejmě kolem roku 1650.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 19. a 22. 4. 2018 (Španělsko, Katalánsko, Barcelona, El Jardí Botànic de Barcelona).