Syn.: Ammyrsine buxifolia (P. J. Bergius) Pursh, Dendrium buxifolium (P. J. Bergius) Desv., Dendrium hugeri Small, Dendrium prostratum (Loudon) Small, Fischera buxifolia (P. J. Bergius) Sw., Ledum buxifolium P. J. Bergius, Leiophyllum buxifolium (P. J. Bergius) Elliott, Leiophyllum hugeri (Anon.) Bergmans, Leiophyllum prostratum Loudon
České jména: lysolístek zimostrázolistý (Mareček 1997)
Čeleď: Ericaceae – vřesovcovité
Rozšíření: Vyskytuje se na východě USA, ve dvou oddělených arelách, přičemž centrum první se nachází ve státě New Jersey, zasahuje i do pobřežních oblastí státu New York a na východ Pennsylvanie; druhá arela zahrnuje obě Karoliny, na západě zasahuje až na východ států Kentucky a Tennessee, rovněž na severovýchod Georgie.
Ekologie: Roste ve světlých borových a dubových lesích, na písčitých půdách, rašeliništích i skalnatých svazích, stoupá až do nadmořské výšky okolo 1700(–1900) m. Kvete v květnu a červnu.
Popis: Vzpřímený nebo i poléhavý keřík dosahující výšky 10–100 cm, s větvičkami lepkavými, lysými nebo řídce chlupatými. Listy jsou střídavé nebo vstřícné, přisedlé nebo jen kratičce řapíkaté, úzce kopinatými až vejčitými, (4–)6–14 mm dlouhými a (2–)3–6 mm širokými, poněkud podvinutými, na vrcholu tupými, na líci lysými nebo řídce chlupatými, na rubu jemně plstnatými. Květenství je terminální, chocholičnaté až okoličnaté, (3–)6–8(–18)květé; květní stopky jsou 5–11 mm dlouhé, kališní lístky kopinaté, 1–1,2 mm dlouhé, zelené, na vrcholu špičaté, lysé, jen po okraji brvité, korunní lístky jsou rozestálé, 3–4 mm dlouhé, bílé nebo světle růžové, lysé; tyčinek je 10, jejich nitky jsou 3–5 mm dlouhé, čnělka je 3–4 mm dlouhá. Plodem je tobolka, 2,5–4 mm dlouhá, lysá.
Využití: Druh bývá pěstován i v evropských zahradách, vysazuje se do skalek a na vřesoviště. Vyžaduje půdu písčitou, rašelinnou a přiměřeně vlhkou, stanoviště by mělo být spíše přistíněné.
Poznámka: Rod Kalmia byl pojmenován na počest švédského botanika Pehra Kalma a v současnosti zahrnuje devět druhů (POWO 2021). Kromě zde představovaného druhu, který býval dříve řazen do samostatného rodu Leiophyllum, je jeho součástí rovněž z Evropy dobře známá mamota (skalenka) poléhavá (dříve Loiseleuria procumbens). Obě změny rodové příslušnosti jsou podepřeny závěry molekulárně-biologických analýz.
Fotografováno dne 16. 5. 2021 (Česko, Čechy, kultura).
Literatura:
- Kathleen A. Kron et Jennifer M. King (1996): Cladistic Relationships of Kalmia, Leiophyllum, and Loiseleuria (Phyllodoceae, Ericaceae) Based on rbcL and nrITS Data. Systematic Botany 21(1):17; DOI:10.2307/2419560.