Syn.: Stoechas officinarum Mill.
Česká jména: lavandule chocholatá (Presl 1846), levandule hlávkovitá (Mareček 1997)
Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité
Rozšíření: Mediteránní druh, vyskytuje se také na ostrovech Makaronésie, byl zavlečen i do Austrálie a na Nový Zéland.
Ekologie: Roste na křovinatých stanovištích, garrigue, macchie, okraje borových lesů. Kvete od února do června.
Popis: Polokeř, 30–60(–150) cm vysoký, celý šedozelený. Větve jsou hustě olistěné, listy čárkovité až úzce kopinaté, podvinuté, 1–4 cm dlouhé. Květy v lichopřeslenech, které jsou sloučeny do vrcholového květenství, to je zakončeno vzpřímenými fialovými listeny; stopka květenství je krátká, většinou nepřesahuje délku květenství. Podkvětní listeny jsou téměř kosočtverečné, chlupaté, koruna je 2pyská, souměrná, tmavě fialová, 6–8 mm dlouhá. Plodem je tvrdka. Rozlišuje se několik poddruhů.
Využití: V jižních zemích se pěstuje v zahradách jako okrasná rostlina. U nás je její mrazuodolnost nejistá, při mírné zimě snad může přetrvat venku. V minulosti se údajně používala jako protijed, také jako antiseptický prostředek na rány. Aromatický olej z rostliny se přidával do vodních lázní.
Fotografováno ve dnech 27. a 28. 3. 2010 (Kypr, Lemesos Forest a okolí Lefkary).