Syn.: Leontodon hastilis subsp. hispidus (L.) Čelak.
Česká jména: pampeliška kopinatá srstnatá (Polívka 1901, pampeliška srstnatá (Dostál 1958), máchelka srstnatá (Kubát 2002, Danihelka 2012)
Slovenská jména: púpavec srstnatý (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Převážně evropský a velice variabilní druh. Na našem území jsou rozlišovány dvě variety: kromě této nominátní je to ještě máchelka srstnatá olysalá (Leontodon hispidus var. glabratus), která není chlupatá (nebo odění sestává pouze z ojedinělých chlupů). Rozlišování těchto variet je spíše tradiční; oba typy se často vyskytují pohromadě, vyskytují se i přechodné morfotypy.
Máchelka srstnatá pravá je poněkud hojnější, v Evropě se vyskytuje na celém území kromě Islandu, severní poloviny Skandinávie a nejjižnějších mediteránních oblastí. Do Asie zasahuje na Kavkaz a ostrůvkovitě až do severního Iráku a Íránu. Druh byl zavlečen na ostrovy Makaronésie a do Severní Ameriky do oblasti na východ od Velkých jezer. V České republice roste máchelka srstnatá roztroušeně až dosti hojně na celém území od nížin po hory, vzácněji jen v oblastech s minerálně velmi chudým podkladem.
Ekologie: Roste na loukách, pastvinách, podél cest a v jiných otevřených travnatých porostech, převážně tam, kde byl narušen rostlinný kryt. Vyhledává čerstvě vlhké až mírně vysýchavé, živinami bohatší půdy. Kvete od června do října.
Popis: Vytrvalé byliny s krátkým větveným oddenkem. Lodyhy přímé nebo krátce vystoupavé, 10–50(–70) cm dlouhé, jednotlivé nebo v trsu po několika, zpravidla nevětvené, ± hustě chlupaté 2–3ramennými stopkatými chlupy, pod úborem mírně ztlustlé, v horní části s 0–3 drobnými listy. Listy v přízemní růžici, v obrysu obkopinaté až podlouhlé, mělce vykrajovaně zubaté až chobotnatě peřenoklané, výjimečně až peřenodílné, v křídlatý řapík zúžené, stejně jako lodyha oděné 2–3ramennými chlupy. Úbory jednotlivé, koncové, 15–30 mm v průměru, před rozkvětem nicí; zákrov 10–15 mm dlouhý, 6–12 mm široký, zelený až téměř černý; zákrovní listeny čárkovitě kopinaté, vnější mírně odstávající, ostatní přitisklé., vně chlupaté jednoduchými nebo 2–3ramennými chlupy. Květy jasně žluté, okrajové květy s ligulou často na vnější straně červeně nebo šedozeleně proužkovanou, 8–13 mm dlouhou; blizny i za sucha žluté. Nažky válcovité, příčně svraskalé, 5–8(–9,5) mm dlouhé, hnědé, vnitřní nažky pod chmýrem zobánkatě zúžené; chmýr dvouřadý, paprsky pérovité, na bázi rozšířené, vnitřní ± zdéli nažky, vnější o málo kratší.
Záměny: Podzimka obecná (Scorzoneroides autumnalis) má lodyhy větvené, úbory i před rozkvětem vzpřímené a chmýr na nažkách jednořadý. Druh by se dal zaměnit i s podobnými zástupci hvězdnicovitých z jiných rodů: prasetník kořenatý (Hypochaeris radicata) má listy v přízemní růžici štětinovitě chlupaté a přitisklé k substrátu, jeho úbory jsou poněkud bohatší a v lůžku úboru jsou přítomny kopinaté suchomázdřité plevky; také zákrov je poněkud jiného vzezření, zákrovní listeny nejsou chlupaté, nýbrž jen na střední žilce štětinovitě brvité. Škarda dvouletá (Crepis biennis) má olistěnou lodyhu, která pod úbory není ztlustlá, pod úbory je přítomen odstálý zákroveček, liguly jazykovitých květů nejsou vně pruhované.
Fotografováno dne 8. 9. 2012 (Česko, Krkonoše, Vítkovice).