Syn.: Caesalpinia coriacea Poit., Caesalpinia coriaria (Jacq.) Willd., Caesalpinia thomaea Spreng., Poinciana coriaria Jacq.
Česká jména: libidibník koželužní (Presl 1846), sapan koželužský neboli libidibník (Polívka 1908)
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Vyskytuje se ve Střední Americe a na severu Jižní Ameriky – od středního Mexika přes Honduras a Nikaraguu až po karibské pobřeží Kolumbie a Venezuely, objevuje se i na některých antilských ostrovech (např. Hispaniola, Portoriko, Saint Vincent, Aruba).
Ekologie: Roste v suchých lesích a v suché pobřežní křovinaté vegetaci, často na exponovaných stanovištích, stoupá do nadmořské výšky okolo 300 m. Kvete od srpna do října.
Popis: Menší strom dosahující výšky 7–10 m, s korunou většinou kopulovitou. Listy jsou řapíkaté, 2krát zpeřené, lístků 1. řádu je 5–10 párů, lístků 2. řádu 15–25 párů, ty jsou podlouhlé, 4–8 mm dlouhé a 1–2 mm široké, tupé. Květenství je hroznovité, 2–4(–6) cm dlouhé, květy jsou drobné, žlutavé, slabě vonné; tyčinek je 10. Plodem je lusk až 5 cm dlouhý, výrazně esovitě zkroucený.
Využití: Dřevo tohoto stromu je tvrdé, tmavé, používá se při tesařských pracích. Lusky (říkává se jim „libidibi“ nebo „dividivi“) poskytují tanin používaný v koželužském průmyslu, jsou ale rovněž zdrojem černého barviva, z něhož se vyrábí inkoustu. Lusky mají i léčivé vlastnosti.
Poznámka: K rodu Libidibia v současnosti patří sedm druhů (POWO 2024), které se vyskytují ve Střední a Jižní Americe.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 16. 1. 2016 (Venezuela, Parque nacional Mochima).