Syn.: Bubania monopetala (L.) Girard, Statice monopetala L.
Čeleď: Plumbaginaceae Juss. – olověncovité
Rozšíření: Mediteránní druh, jehož areál sahá od jižního Portugalska přes Španělsko, jižní Francii, Itálii a řeckou Krétu až na Sinajský poloostrov a sever Afriky. Pravděpodobně monotypický rod.
Ekologie: Halofyt rostoucí na pobřežních slaniskách a v mokřinách, na kamenitých březích, společně například s druhy Anthemis maritima, Atriplex halimus, Cistanche phelypaea, Cynomorium coccineum, Polygonum maritimum, Salsola vermiculata aj., zpravidla do nadmořské výšky okolo 10 m.
Popis: Keř, 50–120(–200) cm vysoký, bohatě větvený, s větvemi vystoupavými až přímými, v horní části olistěnými. Listy jsou střídavé, úzce obvejčité až podlouhle kopisťovité, 2–8 cm dlouhé a 0,2–1,5 cm široké, poněkud dužnaté, celokrajné, bělavě ojíněné; listeny jsou 4–9 mm dlouhé, kožovité. Květenství je klasnaté, 5–10 cm dlouhé; kalich je trubkovitý, až 9 mm dlouhý, s 5 cípy, téměř zcela zakrytý listeny; koruna je nálevkovitá, růžová až nafialovělá, dosahuje 1–2 cm v průměru. Plod je blanitý, obalený vytrvalým kalichem.
Ohrožení a ochrana: Ve Francii zákonem chráněný druh.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 13. 10. 2015 (Portugalsko, Parque Natural da Ria Formosa).