Biologická klasifikace: Animalia, Mammalia, Artiodactyla, Bovidae
Česká jména: dikdik Kirkův, antilopa Kirkova
Anglická jména: Kirk’s dik-dik
Rozšíření: Areál dikdika Kirkova tvoří dvě oddělené arely – v tropické východní Africe žije v severní Tanzanii, Keni a na jihu Somálska, v jihozápadní Africe se vyskytuje v jihozápadní Angole a severozápadní Namibii.
V rámci druhu jsou rozlišovány čtyři poddruhy.
Způsob života: Obývá širokou škálu stanovišť v suché i vlhké křovinaté vegetaci, v savaně i pobřežních lesích.
Živí se převážně listy, výhonky keřů a travinami, ale vyhrabává i oddenky a kořínky. Krmí se většinou ráno, pozdě odpoledne a v noci. Vodu získává z rosy a z vegetace.
Je plachý a nepolapitelný, dobře maskovaný v křovinaté vegetaci. Má výborný zrak a velmi rychle běhá. Při pohybu po svém teritoriu používají přesně určené cesty.
Je monogamní, tvoří trvalé páry na malém území. Samec brání teritorium, které značkuje trusem a výměšky pachových žláz před vetřelci. Samice po 169–180 dnech březosti rodí jedno mládě o hmotnosti 560–790 g. Na rozdíl od většiny ostatních přežvýkavců se rodí s předními končetinami staženými podél těla, místo toho, aby byly nataženy dopředu. Mládě se po narození nějakou dobu schovává v houští, matka jej kojí šest týdnů, někdy déle. Potomek je po sedmi měsících vyhnán z rodného území. Samice dospívá v sedmi měsících, samec v jednom roce života. V zajetí se může dožít až 17 let.
K hlavním predátorům patří gepard štíhlý (Acinonyx jubatus), levhart skvrnitý (Panthera pardus), pavián čakma (Papio ursinus) a jiní.
Popis: Drobná antilopa s obzvláště protáhlým a pohyblivý čenichem, dosahuje délky 55–72 cm, výšky v kohoutku 35–45 cm a hmotnosti 3,8–7,2 kg. Samec je menší než samice. Jemně přiléhavá srst je šedě nebo hnědě kropenatá, na hlavě, krku a plecích narezlá. Na hlavě je chocholka s delší srstí. Krátké rovné růžky se vyskytují pouze u samců. Oči jsou velké, duhovka je tmavě hnědá. Nos je prodloužený do maličkého pohyblivého chobůtku. Uši jsou poměrně velké se vzpřímenými zašpičatělými boltci. Kopyta jsou malá, spárky jsou přizpůsobeny pohybu po skalách.
Poznámka: John Kirk (1832–1922), po kterém je druh pojmenován, byl skotský lékař, přírodovědec, společník badatele Davida Livingstona.
Fotografováno ve dnech 16. 8. 2024 a 11. 6. 2025 (Česko, ZOO Praha).