Syn.: Erianthus repens (Willd.) P. Beauv., Melinis argentea Mez, Melinis brachyrhynchus Mez, Melinis congesta Mez, Melinis nitens Mez, Melinis paupera Mez, Melinis rosea (Nees) Hack., Melinis ruficoma (Steud.) Chiov., Melinis stolzii Mez, Melinis ugandensis Mez, Monachyron roseum (Nees) Parl., Monachyron tonsum (Nees) Parl., Panicum braunii Steud., Panicum roseum (Nees) Steud., nom. illeg., Panicum sphacelatum (Benth.) Steud., nom. illeg., Panicum teneriffae var. roseum (Nees) F. M. Bailey, Panicum tonsum (Nees) Steud., Rhynchelytrum dregeanum Nees, Rhynchelytrum gossweileri Stapf et C. E. Hubb., Rhynchelytrum repens (Willd.) C. E. Hubb., Rhynchelytrum roseum (Nees) Stapf et C. E. Hubb., Rhynchelytrum ruficomum Hochst. ex Steud., Rhynchelytrum stolzii (Mez) Stapf et C. E. Hubb., Rhynchelytrum tonsum (Nees) Lanza et Mattei, Saccharum repens Willd., Saccharum sphacelatum (Benth.) Walp., Tricholaena atropurpurea Voss, nom. inval., Tricholaena dregeana (Nees) T. Durand et Schinz, Tricholaena fragilis A. Braun, Tricholaena repens (Willd.) C. L. Hitchc., Tricholaena rosea Nees, Tricholaena ruficoma (Steud.) Hack., Tricholaena sphacelata Benth., Tricholaena tonsa Nees, Tricholaena violacea Voss, nom. inval.
Čeleď: Poaceae Barnhart – lipnicovité

Melinis repens

Rozšíření: Pochází ze subsaharské Afriky, kde roste snad od jižního Maroka po Súdán, na jih až do Kapska (popsán byl z dnešní Ghany), původní je zřejmě i na Madagaskaru, na Maskarénách, Seychelách a v jižní části Arabského poloostrova. Druhotně se rozšířil do jižní a jihovýchodní Asie (od Indie po jižní Čínu a Indonésii), dále na Novou Guineu, do Austrálie a na Nový Zéland, v Americe od jihu Spojených států až po střední Argentinu i do Makaronésie; několik záznamů pochází i z Evropy, např. z Itálie. Místy patří k významným invazním druhům.

Ekologie: I v domovině provází narušovaná otevřená, zejména travnatá stanoviště; to je jedním z důvodů, proč není možné jednoznačně určit původní areál. Ochmýřené klásky s dozrávajícími obilkami snadno šíří vítr, ale také jsou přenášeny v srsti nebo v oblečení, uvolněné obilky v blátě.

Melinis repens

Popis: Jednoletá až krátce vytrvalá tráva; stébla jsou kolénkatě vystoupavá, až 150 cm vysoká. Listy mají volné, obvykle řídce chlupaté pochvy; čepel je čárkovitá, až 20 cm dlouhá a 0,2–1,4 cm široká, často sivá; jazýček tvoří brvy. Květenství je 8–20 cm dlouhá, často růžově až červeně zbarvená lata s nitkovitými větvičkami; stopky klásků nesou řídké dlouhé chlupy; klásky jsou dvoukvěté, 2–4,5 mm dlouhé, hustě chlupaté, chlupy jsou až 6 mm dlouhé; dolní pleva je jednožilná, úzká, horní je 5žilná, v dolní polovině nafouklá, na vrcholu obvykle vykrojená a s osinkou do 1 mm délky; dolní klásek je samčí, s pluchou podobnou horní plevě; horní klásek je oboupohlavný, asi 2 mm dlouhý, tence chrupavčitý, bělavý. Obilka je zploštěle vejcovitá, asi 1,3 mm dlouhá.

Poznámka: V rodu Melinis je v současnosti akceptováno 22 druhů (POWO 2020), všechny pocházejí z Afriky a jihozápadní Asie.

Melinis repens
Melinis repens
Melinis repens
Melinis repens

Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 21. 1. 2019 (Indie, Kérala, Munnar).