Syn.: Myrsine bifaria Wall., Myrsine microphylla Hayata, Myrsine potama D. Don, Myrsine vaccinifolia Hayata, Rhamnus myrtillus H. Lév., Samara potama Buch.-Ham. ex D. Don
Česká jména: lachár africký (Presl 1846), lachár (Mareček 1997)
Čeleď: Primulaceae – prvosenkovité
Rozšíření: Druh má pozoruhodný velmi rozsáhlý areál. Jeho těžiště leží v Africe, kde roste od nejjižnějšího cípu v okolí Kapského Města až po Eritreu, také v Angole. Přesahuje i na Arabský poloostrov do Jemenu a Saúdské Arábie. Další část areálu se rozkládá v asijských vysokohořích od Afghánistánu a Pákistánu přes Indii a Nepál do jižních provincií Číny (Gansu, Guangxi, Guizhou, Hubei, Hunan, Shaanxi, Sichuan, Tibet, Yunnan), také na Tchaj-wanu. Výskyt ve velmi izolovaném ostrůvku na Azorských ostrovech v Atlantiku náleží velmi blízce příbuznému druhu Myrsine retusa.
Ekologie: Roste na rozmanitých stanovištích jako součást křovin nebo podrostu řídkých lesů, v různých typech subtropického až tropického klimatu. Zatímco místy, např. v Jihoafrické republice, roste na úrovni mořské hladiny, v jiných územích (Lesotho, Etiopie, Čína) vystupuje až do nadmořské výšky kolem 4000 m.
Popis: Přímý, bohatě větvený stálezelený keř vysoký 1–2(–3) m; větvičky jsou v mládí krátce pýřité, někdy s vmíšenými žlázkami, později olysalé. Listy jsou střídavé, velmi krátce řapíkaté (řapík křídlatě sbíhá na větvičkách), v tvaru značně proměnlivé (od eliptických přes kopinaté až k téměř okrouhlým), kožovité, 0,5–2(–5) cm dlouhé a 0,5–1(–1,5) cm široké, na ploše drobně žláznatě tečkované, na bázi zúžené, obvykle v horní polovině okraje s ostrými, kupředu směřujícími zoubky, na vrcholu tupé nebo špičaté. Květy tvoří chudé téměř přisedlé okolíky v paždí listů, jsou 4četné; kališní lístky jsou asi 0,5 mm dlouhé, cípy jsou vejčité, žláznatě tečkované, brvité nebo lysé; koruna je kratičce srostlá, asi 1 mm dlouhá, bělavá, cípy jsou podlouhlé; tyčinky přirůstají ke koruně, nesou velké, daleko vyniklé, červené prašníky; semeník je svrchní. Plody jsou kulovité, červenofialové peckovice 3–4 mm v průměru.
Využití: V lidovém léčitelství se v Etiopii používají plody k vyhánění parazitárních červů z trávícího traktu, v Jihoafrické republice nálev z této rostliny naopak používali jako prostředek na čištění krve, případně jako náhražku pepře. Rostlina má v subtropickém klimatu i značný okrasný význam, protože dobře snáší polostín.
Fotografovali Vít Grulich, ve dnech 18. 9. 2012 (Jihoafrická republika, Western Cape, Plettenberg Bay, Robberg) a 5. a 8. 11. 2013 (Etiopie, masiv Abuna Yosef, cestou z Lalibely do Ad Medhame Allem a mezi Tadios Amba a Machina Maryam), a Jindřiška Vančurová, dne 15. 9. 2018 (Lesotho, Malealea).