Syn.: Hedysarum onobrychis L., Onobrychis sativa Lam., Onobrychis vulgaris Gueldenst., Onobrychis spicata Moench
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Vičenec je původní pravděpodobně jen v jižní a jihovýchodní Evropě a v západní Asii. V jiných částech Evropy je pouze zavlečený a zdomácnělý. U nás roste roztroušeně, v teplejších oblastech až hojně. Ve vyšších polohách ojediněle.
Ekologie: Roste většinou na sušších stanovištích: louky, příkopy, náspy, stráně, meze. Kvete od května až do července či srpna.
Popis: Vytrvalá bylina se silnými kořeny, které zasahují až několik metrů daleko. Lodyhy přímé, žebernaté, chlupaté, v dolní části větvené, vysoké 30–60(–100) cm. Listy ponejvíce se 7–13 páry lístků. Lístky jsou obvejčité, eliptické až čárkovité, 12–24 mm dlouhé, 3–5 mm široké. Květenstvím je hrozen, který se válcovitě protahuje. Počet květů kolísá mezi 5–25, může jich být až 40. Kalich květů je zelený a chlupatý. Koruna cca 1 cm dlouhá, různě intenzivně růžová s tmavšími žilkami. Plodem je lusk až 8 mm dlouhý s jedním semenem.
Využití: Vičenec se občas i pěstuje jako pícnina. Je to také ceněná medonosná rostlina.
Fotografováno dne 31. 5. 2004 (Česko, České středohoří).