Čeleď: Plantaginaceae Juss. – jitrocelovité
Rozšíření: Endemit Nového Zélandu, vyskytuje se na Jižním ostrově. V areálu jsou rozlišovány dva poddruhy, nominátní se objevuje jen v jihozápadní části Jižního ostrova, poddruh Ourisia macrocarpa subsp. calycina pak v jeho centrálních a severních oblastech.
Ekologie: Roste v mokřinách, v horské a subalpínské křovinaté vegetaci, ale i na alpínských loukách, především na březích vodních toků a na mokrých skalách, v nadmořských výškách zhruba od 350 až do 1600(–2000) m. Kvete od listopadu do února.
Popis: Vytrvalá bylina až 60 cm vysoká, s lodyhou plazivou, kořenující a s listy vyrůstajícími v trsech, vzpřímenými, řapíkatými, široce vejčitými, 4–15 cm dlouhými a 2–10 cm širokými, kožovitými, na bázi klínovitými, zaokrouhlenými či až srdčitými, pravidelně vroubkovaně pilovitými, lysými. Květenství je přímé, až 60 cm dlouhé, s 1–5(–8) přesleny, které tvoří 3–9 kopinatých až vejčitých listenů a až 9 květů, jejichž stopky jsou až 6,5 cm dlouhé; kalich je až 12 mm dlouhý, kališní cípy jsou podlouhlé až kopisťovité, jen řídce nežláznatě chlupaté; koruna je až 30 mm dlouhá a dosahuje 20–37 mm v průměru, vně je lysá, bílá, někdy růžově naběhlá, uvnitř žlutá, chlupatá; tyčinky jsou 4. Plodem je tobolka, až 1 cm dlouhá.
Fotografoval Mário Duchoň, dne 19. 12. 2016 (Nový Zéland, South Island, Fiordland National Park, Hollyford Valley).