Čeleď: Plantaginaceae Juss. – jitrocelovité
Rozšíření: Endemit Nového Zélandu, na Severním ostrově se vyskytuje nominátní poddruh Ourisia macrophylla subsp. macrophylla (postrádá na kalichu a listenech žláznaté odění), na Jižním ostrově pak poddruh Ourisia macrophylla subsp. lactea (se žláznatým oděním na kalichu a listenech).
Ekologie: Roste ve vlhčích oblastech hor, až do 1850 m nadmořské výšky. Kvete od prosince do března.
Popis: Vytrvalá bylina s lodyhami poléhavými, kořenujícími v nodech. Květonosné lodyhy přímé, až 60 cm vysoké, listy vstřícné, přízemní listy řapíkaté, ostatní přisedlé, 4–10(–15) cm dlouhé, čepele vejčité až široce okrouhlé, na líci rovnoměrně a poměrně hustě pokryté krátkými chloupky, okraj pravidelně vroubkovaný. Řapíky a listeny chlupaté, chlupy na líci listenů převážně žláznaté. Stopky 3–5 cm dlouhé, pokryté krátkými žláznatými chlupy, kalich rozštěpený téměř k bázi, cípy úzce trojúhelníkové až podlouhlé, celokrajné, asi 5–7 mm dlouhé, chlupaté, většina chlupů žláznatých, koruna je bílá, vně chlupatá, dosahuje 15–20 mm v průměru, trubka uvnitř je žlutá s krátkými chloupky, které přesahují bázi korunních cípů. Plodem je tobolka.
Záměny: Ourisia crosbyi, která se vyskytuje na jihu a jihozápadě Jižního ostrova, se odlišuje listy po okraji pilovitými, korunou vně lysou, uvnitř trubky odění nepřesahuje na báze korunních cípů.
Fotografováno dne 4. 12. 2011 (Nový Zéland, Jižní ostrov, NP Fiordland).